Ing. Petr Havlíček absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor technologie potravin. Tento známý specialista na zdravou výživu spolupracoval např. s běžkyní Kateřinou Neumannovou nebo desetibojaři Tomášem Dvořákem a Romanem Šebrlem. Nám zde dnes prozradí, jaké jsou mýty kolem zdravé výživy.
Zdravá strava má vliv na léčení alergií, kožních nebo očních nemocí, neurózy a mnohých dalších chorob. Nebojme se proto nahradit například do karbanátků maso uvařenou a pomletou sójou (sójovými boby) a k tomu naservírovat oblohu ze syrové zeleniny.
Drůbeží maso je jemné a křehké, je zdrojem plnohodnotných bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Navíc hrabavá drůbež má nižší energetickou hodnotu a je lehce stravitelná. Jeho kvalitu ale samozřejmě ovlivňuje krmení, druh a stáří opeřence.
Moruše byly velmi ceněny od dávných dob – již Karel I. Veliký nařídil, aby byly moruše pěstovány jako užitečné rostliny na císařské farmě. Z jejich mnoha léčivým účinků jmenujme například zastavení působení rakoviny, zabránění kornatění cév, odstranění únavy či podpoření odkašlávání.
Z květů či plodů černého bezu se připravuje nespočet léčivých a navíc i chuťově lahodných receptů. Oblíbená jsou jeho žlutavá květenství, která se suší na léčivý čaj (výtečný při nachlazení!), připravují se z nich chutné a vonné šťávy a sirupy nebo se třeba obalená v těstíčku smaží.
V dnešní době slýcháme o jídle a potravinách spoustu fám a polopravd. Není nic nového, že se dnes a denně mění názory vědců na určité potraviny a stravovací návyky. Abyste v tom měli alespoň trochu více jasno, pojďte se spolu s námi podívat na některé nepravdy týkající se jídla.
Asi víte, co znamená, když se řekne výživová pyramida. Víte ale, co obsahují její jednotlivá patra? Pokud ano, tak budete i vědět, jak má tedy správně vypadat skladba naší stravy – co bychom měli jíst nejvíce a jaké potraviny naopak co nejméně.