K transplantaci je ovšem nutné najít vhodného dárce dřeně, zdravého člověka, jehož tkáňové (transplantační) znaky se shodují s tkáňovými znaky nemocného. Zhruba čtvrtina pacientů svého dárce nenajde. Proto je usilovnou snahou pracovníků registrů počet dobrovolných dárců zvyšovat, neboť právě mezi nimi mohou být takoví, jejichž tkáňové znaky se budou shodovat s těmi, jimž transplantace zachrání život.

Český národní registr kostní dřeně

V naší republice pracuje již více než dvacet let Český národní registr kostní dřeně, který je opakovaně zařazován mezi pět nejefektivněji pracujících registrů celého světa. V současné době dosáhl počtu 40 tisíc dobrovolných dárců, z nichž mnozí již své životadárné buňky darovali a zapsali se do životů nemocných nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí.

Činnost tohoto registru a nebývalý rozmach moderního transplantačního programu v naší zemi umožňuje Nadace pro transplantace kostní dřeně. U jejího zrodu stál primář Hematologicko-onkologického oddělení plzeňské nemocnice MUDr. Vladimír Koza, který 28. října 2012 obdržel in memoriam zasloužené vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Jeho následovníci jsou odhodláni v jeho činnosti stejně usilovně pokračovat.

Příběh první

Dan Malý je tichý, přemýšlivý mladý muž. Žije v Chudenicích v podhůří Šumavy. V únoru 2009 a následujících měsících však měl namále: „Nejdřív jsem si myslel, že mám chřipku. Když ale potíže neustupovaly a antibiotika nezabírala, zjistili v klatovské nemocnici, že mám akutní leukémii a musím ihned na Hematologicko-onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.” 

Dan byl velmi statečný, upnul se na to, že naděje existuje. Naštěstí se pro něj rychle v jednom ze zahraničních registrů našel vhodný dárce a tři měsíce poté, co byla jeho nemoc potvrzena, podstoupil transplantaci. Pár dní nato už bylo jasné, že se dárcovy krvetvorné buňky ujaly.

Teď žije Dan v malé garsonce v chudenickém panelovém domě. Soustředil se na pomoc Nadaci pro transplantace kostní dřeně. Roznáší nadační časopis Naděje, přednáší o dárcovství kostní dřeně mezi mládeží. Sám na sobě přece zažil, že dárcovství kostní dřeně zachraňuje životy.

Příběh druhý

Sympatická mladá maminka Jiřina Sochacká se narodila v Plzni. V Brně vystudovala Univerzitu obrany, stala se vojákem z povolání. Do řad dárců kostní dřeně vstoupila hned po svých osmnáctých narozeninách. Dvakrát po sobě věnovala buňky pacientce, které zachránily život. „Po obou odběrech jsem byla trochu unavená, ale cítila jsem se dobře. Zvlášť po psychické stránce. Nikdy nezapomenu na hodiny strávené s několika pacientkami na Hematologicko-onkologickém oddělení plzeňské fakultní nemocnice, kdy jsem si uvědomila, jak malicherné jsou některé starosti nás zdravých.”

Na svou pokrevní kamarádku, která žije na Slovensku, často vzpomíná. Prostřednictvím registru si s ní vyměňuje dopisy. Jiřina Sochacká, vdaná rovněž za profesionálního vojáka, žije v malém městečku Náměšť nad Oslavou na úpatí Vysočiny a prožívá krásné dny s rok a půlroční Šárkou. Pokud by to pravidla dovolovala a byla znovu oslovena k odběru kostní dřeně, neodmítla by.

Foto: zpravy.idnes.cz