Ne nadarmo se říká: “Veselá mysl – půl zdraví.” Smíchem se totiž léčily některé nemoci v dávných dobách. Již tehdy se věřilo, že smích napomáhá při hojení ran, příznivě ovlivňuje trávení, odstraňuje únavu, bolest a deprese.

Kam se ztratil smích?

Lidé se v dnešní době smějí mnohem méně než v minulosti. Statistiky ukazují, že v ponuré době těsně před 2. světovou válkou (1939) se lidé ve Francii v průměru denně smáli 29 minut. Zatímco o 40 let později se tentýž národ směje v průměru pouhých 6 minut denně. Je dobře známým faktem, že děti se smějí průměrně asi 300 krát denně, zatímco dospělí jen 15 krát denně.

Historie léčby smíchem

Od Aristotela až do dnešní doby najdeme v lékařské literatuře jasné zmínky o smíchu. Lékaři starověku doporučovali smích jako prostředek k posilování plic, francouzský lékař ze středověku jménem Brambille tvrdil, že “negativní emoce zhoršují stav těžkých ran, zatímco smích a naděje umožňují jejich zahojení”. V 19. století zase německý lékař Gottlieb Hupland zastával názor, že smích je jedním z nejdůležitějších faktorů trávení a považoval smích za výbornou léčebnou metodu. A podobných zmínek bychom našli ještě mnoho.

V roce 1995 založil indický doktor Madan Kataria svůj první klub smíchu. Léčba smíchem dostala i svůj název – gelototerapie a zejména ve Spojených státech se na tento způsob léčení specializují nejen psychologové, ale i celé instituce. Dnes na světě existuje více než 6 tisíc klubů smíchu, ve kterých se praktikuje takzvaná Hasayoga – jóga smíchu.

Proč je smích zdravý?

Smích především snižuje stres, jehož nadměrné a dlouhotrvající působení celkově oslabuje náš imunitní systém. Bylo prokázáno, že když se smějeme na celé kolo, stoupá nám ve slinách a v krvi koncentrace imunoglobulinů a smích tudíž zlepšuje obranyschopnost organismu.

Kromě toho má smích pozitivní vliv na dýchání, krevní oběh i nervovou soustavu. Při smíchu dochází k prohloubení dechu, čímž se zrychluje práce srdce a pročišťují se plíce. Tato svalová vibrace působí dále jako masáž na žaludek a střevní trakt, a tak povzbuzuje i naše zažívání.

Při smíchu navíc kromě tepové frekvence stoupá i krevní tlak a rozšiřuje se výstelka cév, která pak produkuje více oxidu dusnatého, jenž omezuje srážlivost krve a má protizánětlivé účinky. V neposlední řadě smích zvyšuje práh bolestivosti a působí tedy jako přirozené analgetikum.

Je známo, že 1 minuta smíchu znamená pro organismus totéž co 45 minut fyzické relaxace. Smích je tedy stejně zdravý jako sportování nebo různé relaxační techniky.

Terapie smíchem v Čechách

Náš největší expert přes smích je MUDr. Karel Nešpor, CSc. – primář Oddělení léčby závislostí mužů v pražské Psychiatrické léčebně Bohnice. V 90. letech pobýval v Indii, zajímá se o jógu a je znám jako lékař, který používá netradiční léčebné metody. Jedna z nich je právě terapie smíchem, o níž vydal již tři knihy.

A co se při „výrobě smíchu“ konkrétně děje?

„Reagují oči: přimhouří se a dochází ke stažení kruhového svalu,“ popisuje Karel Nešpor. „Tento sval je mimochodem podle posledního zjištění vědců pro smích nejdůležitější. Jeho pohybem se totiž v mozku aktivuje centrum, jež vytváří dobrou náladu. Pomocí moderních zobrazovacích metod můžou tuto oblast vědci měřit a určit, co se děje i v ostatních centrech.“  Nato se začnou pohybovat koutky úst a zatáhnou se šikmo vzad a vzhůru. Uvolní se čelist a celkově dochází k poklesu svalového napětí. Proto se během legrace nedoporučuje cokoli držet nebo stěhovat!

Pulz stoupá a tělem se rozlévají endorfiny, které tiší bolest. Během většího chechotu se pak do práce zapojí i břišní stěna, bránice a její vnitřní část.