V úvodu si trošku brnkněme na nostalgickou notečku. Nebo vy snad nemáte v paměti nějaký sluncem prozářený den, kdy se první listí začalo podzimně zabarvovat a na člověka sedla taková zvláštní, skoro sladkobolná melancholie? A možná jste zrovna šli, jako malí kluci či holky, odněkud od lesa, třeba u babičky na vsi, větřík byl již „frišný“, sem tam i nudle u nosu zasvítila, a babička stála na zápraží, zdaleka vás vítala a v kuchyni, v té babiččině kuchyni, vám pak nalila do hrnků voňavý šípkový čaj a odklopila misku, pod níž se skrývala nádherně mramorovaná bábovka. A vám tolik chutnalo a bylo vám tak strašně, ale tak strašně dobře jako už potom v životě snad nikdy ne…
A to babička v žádném případě nekupovala šípkový čaj porcovaný a do pytlíků, či správněji sáčků, cpaný. Kdepak! Vlastnoručně šípky trhala, sušila v troubě nebo nad kamny a celá kuchyně příjemně voněla koncem léta a časným barevným podzimem…
Šípkový čaj patřil v bylinné tradici našich babiček k tomu snad nejužívanějšímu léčivému nápoji. Má totiž komplexní účinky.
Pomáhá při nachlazení, působí proti únavě, celkově osvěžuje a zvyšuje odolnost proti infekcím. Na posílení imunity je šípkový čaj prostě vynikající.
Je to proto, že šípky obsahují vysoké množství vitaminu C, dále vitamin PP a vitaminy skupiny B (B1 i B2). Zanedbatelný pak není ani karoten (provitamín A).
Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C jsou zase šípky nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní.
Z plátků růží se dříve vyráběl rovněž sirup, který pomáhal při horečkách a ledvinových chorobách.
Kromě léčivého čaje lze z plodů šípků také vyrobit víno nebo šípkovou marmeládu.
Správnou přípravu domácího šípkového čaje naleznete v našem článku ZDE