Vyvrcholením rybníkářské sezóny, jejím každoročním zakončením jsou podzimní výlovy rybníků, které bývají velkou událostí nejen pro rybníkáře, ale i pro lidi z blízkého či dalekého okolí.

Výlov

Dříve než začne vlastní výlov (při výlovu velkých rybníků často mnoho dní předem), začnou rybníkáři rybník vypouštět. Jeho hladina pomalu klesá, až předem určeného dne brzy ráno přijedou na hráz rybáři. Mají s sebou na nákladních autech pramice, sítě, kádě, kesery a spoustu dalšího nutného nářadí. Na sobě mají buď vysoké rybářské boty, nebo gumové kalhoty sahající až do podpaždí. Všechno zařízení z nákladních aut vyloží, pramičky spustí na vodu a zatímco jedna parta se sítěmi vyplouvá na pramici na vodu, druhá staví v blízkosti výpustě rybníka kádě a váhu na vážení ryb. Kádě naplní vodou a vše je připraveno k výlovu. Někdy, zvlášť při výlovu velkých rybníků, zapojí do práce i nejrůznější mechanizační zařízení pro dopravu ryb z kádiště na hráz do přistavených nákladních aut. Na nákladních autech, která převážejí ryby z rybníka do sádek, jsou naloženy velké bedny naplněné vodou.

Rybáři, kteří vyjeli na vodu na pramicích, rozprostírají do vody ve velikém půlkruhu kolem loviště dlouhou rybářskou síť – rybářský nevod. Bílé polystyrénové plováky, které nadlehčují horní šňůru, vypadají jako perly v dlouhém náhrdelníku. Za dvě silné šňůry od nevodu tahá několik rybářů tak, aby se síť přibližovala ke kádišti. Jeden nebo dva rybáři na pramičkách postupují těsně za sítí, hlídají ji, aby se na dně nezachytila. Zachytí-li se, uvolňují tzv. spodní žíň, na které jsou umístěny olověné zátěže. Jak se síť blíží ke kádišti, je stále těžší a krásní žlutobřiší kapři se v ní začínají, jak se po rybářsku říká, vařit. Konečně rybáři síť poprvé “vyjádří”, to znamená, že zvednou i spodní šňůru a v síti se jako ve velikém pytli mrskají ryby. Hlavně jsou tu krásní, macatí kapři, mezi nimi tu a tam zahlédneme dlouhou zelenavou štiku, bílý, tmavě skvrnitý bok candáta nebo stříbřitý záblesk mrsknoucí se marény.

Ze sítě rybáři nejdříve vyloví ryby nejchoulostivější – marény a candáty, pak štiky a někdy i sumce. Každý druh ryb ukládají většinou do zvláštní kádě. Nakonec přijdou na řadu kapři a všelijaká rybí drobotina, která mezi nimi uvízla – plotice, perlíni, okouni, tu a tam i úhoř. Kapry nabírají rybáři ze sítě kesery a plní jimi jednu káď za druhou. Mezitím se už váží a transportují ryby do aut. Auta ryby odvážejí na sádky, kde je vyloží a vzápětí se vrací pro další náklad. (Sádky jsou menší vodní nádrže se stálým, silným průtokem čisté a na kyslík bohaté vody, kde se uskladňují živé tržní ryby předtím, než jsou odváženy do obchodu).

Výlov pokračuje. Když jsou ze sítě vybrány všechny ryby, vyjíždějí s ní rybáři znovu na vodu a zátah opakují. Výlov malých rybníků trvá jen několik hodin, výlov velkých se ale často protáhne na dva i tři dny. Tam, kde rybáři očekávají větší návštěvu, například při výlovu Rožmberka, Světa a jiných velkých rybníků, jsou během výlovu v provozu stánky s občerstvením pro rybáře i přihlížející. Často tu najdeme i prodejnu ryb, kde si můžeme koupit čerstvé ryby rovnou z výlovu.

Na sádkách zůstávají ryby až do druhé půli prosince. Během předvánočních dní je rybáři rozvážejí nákladními auty do blízkého a dalekého okolí, do měst i vesnic.

Jezme ryby – jsou zdravé!

Ryby se na naše stoly nedostávají tak často jako maso teplokrevných zvířat včetně drůbeže, přestože hodnota jejich masa si s ním v ničem nezadá. Možno říci, že v některých směrech je dokonce předčí. A tak by se rybí maso mělo v našem jídelníčku objevovat daleko častěji a pravidelněji.

Pro výstižný obrázek podzimního výlovu jsme využili úryvek z knihy O rybách a rybaření od Jiřího Čihaře