O kampylobakterech jste dost možná dosud ani neslyšeli, častěji se mluví o salmonelách, které jsou jim podobné. A přitom je v současnosti hlášen třikrát vyšší počet onemocnění kampylobakteriózy než salmonelózy. „Průběh onemocnění bývá v podstatě velice podobný, takže se klinicky takřka nedají odlišit. Oba mikroby vyvolávají u postiženého průjmové onemocnění , které je dost často doprovázeno silnými křečovitými bolestmi břicha, vysokými horečkami, někdy i zvracením a především může mít malý pacient příměs hlenu a krve ve stolici,“ popisuje MUDr. Jana Táborská. Doplňuje, že časté stolice jsou vodnaté, u salmonelóz zeleně (špenátově) zbarvené, u kampylobakterióz může být barva normální. Většinou průjmy trvají 3 až 6 dní, pak onemocnění ustupuje. Teploty, které dosahují až 40 °C, trvají většinou 1 až 2 dny.
Záludnost kampylobakteriózy se projevuje v tom, že někdy dochází k zánětu uzlin v břišní dutině, takže se klinický nález může zaměnit s apendicitidou. „Děti se dostávají na chirurgická oddělení, kde je jim často prováděna i apendektomie, a teprve dodatečně se zjistí, že se jednalo o kampylobakteriózu,“ informuje lékařka.
Léčba spočívá na prvním místě v podávání chladných tekutin a to po malých množstvích. „Podáváme minerální vody bez příchuti, různé iontové nápoje, jako je pro děti Kulíšek, který se ředí do vody. Rozhodně ne cola. Ta je v podstatě cukerná bomba, cukr kvasí ve střevě a průběh onemocnění zhoršuje,“ varuje Jana Táborská. Nezbytná je rovněž dieta. Suché vařené brambory nebo nemaštěná bramborová kaše, suchá vařená rýže, nemastná rýžová polévka, banány, nastrouhaná jablka, piškoty, suchary.
„Antibiotika se podávají pouze při komplikacích, protože běžný průběh průjmového onemocnění mohou zhoršit. Nedoporučují se ani žádné protiprůjmové prostředky. Snad endiaron, ale nic jiného. Živočišné uhlí ve střevech nepůsobí, jde vlastně pouze o vysycení jeho povrchu v žaludku a lze ho využít u onemocnění vyvolaných toxiny. Někdy vám v lékárně doporučí smectu, ale ta u dětí vyvolá velký meteorismus (nafouknutí) a to rozhodně ke zlepšení stavu malého pacienta nepřispěje,“ vysvětluje lékařka, která má s infekčními chorobami dlouholeté zkušenosti.
K nákaze kampylobaktery nebo salmonelami dochází především při požití špatně tepelně zpracovaného drůběžího masa nebo jeho vnitřností. Podle statistických údajů tyto nepřátelské bakterie obsahuje až 80 % kuřat. Může to však být i každé jiné nedostatečně tepelně zpracované maso.
„Veškeré maso by se tedy mělo tepelně zpracovávat alespoň 20 až 30 minut. Vejce je zcela bezpečné, pokud se vaří alespoň 6 až 8 minut. Z tohoto pohledu se nedoporučuje ani vejce na hniličku, volské oko nebo míchaná vejce,“ radí MUDr. Jana Táborská a přidává ještě jedno varování. „Nebezpečný mikrob způsobující průjmy mohou mít ve střevech i psi a kočky, měli bychom tedy dbát na to, aby malé děti nepřišly do styku s jejich výkaly.“
1 komentář pro článek Pozor na průjem u malých dětí