Pivo je neúplně dokvašený alkoholický nápoj, vyrobený ze sladu, chmele a vody. Nezasvěcené možná překvapí, že 1° neoznačuje procento alkoholu, ale procento zkvašeného cukru. A pokud si chcete ten zkonzumovaný alkohol vypočítat, tak 1° se rovná zhruba 0,35 % alkoholu.
Pivo je nápoj prověřený věky a jeho příprava se vlastně po staletí nemění, jen se postupně významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení.
Jaký je alespoň zjednodušeně popsaný výrobní postup? Čistý ječmen se na dva až tři dny zalije vodou. Poté se nechá klíčit ve vrstvě 10 – 15 cm silné, až klíček dosáhne 3/4 délky zrna, pak se postupně suší při 80 °C. Po vysušení se klíčky a kořínky odstraní, klíčky a slad se rozemelou.Šrot se vysype do nádoby s vodou (na 1 kg šrotu 7 až 10 l vody) a přivede k varu. Potom se udržuje při teplotě 65 – 70 °C po dobu 3 hodin a zfiltruje se. Přitom dochází k enzymatickým pochodům, při nichž se škrob štěpí na cukr a bílkoviny se částečně převádějí do rozpustného stavu. Vzniká sladina, která se pak 2 hodiny vaří se 3 % chmele. Tím získáme mladinu, kterou zfiltrujeme a zkvasíme pivovarskými kvasnicemi při teplotě 5 °C. Kvašení probíhá 8 – 14 dní, teplota nemá přesáhnout 8 °C. Pak se pivo stáčí do sudu a nechá se dokvasit 3 – 6 týdnů. Potom se stáčí do lahví a pije.
Na světě se vyrábí velké množství druhů piv, která se liší podle koncentrace extraktu původní mladiny (7 až 24%). Nejčastěji se připravují piva o hodnotě 10° a 12°. Procentuální obsah alkoholu v pivech se pohybuje od 3 do 5 %. Dále se rozlišují piva podle barvy na světlá a tmavá a podle použitých kvasinek při kvašení na svrchně a spodně kvašená.
Nejsilnější tradici v přidávání ovoce při výrobě piva si uchovali Belgičané, zvláště ti z oblasti ležící jihozápadně od Bruselu. Speciálně připravené pivo zraje ve velkých dubových nebo kaštanových sudech společně s celým ovocem (například třešněmi či malinami), aby během tří až šesti měsíců získalo lahodnou ovocnou chuť a bohatou vůni.
Ještě bychom měli pro úplnost dodat, že takzvané zázvorové pivo, které známe například z anglosaské literatury (nebo jsme ho na vlastní jazyk okusili), není pivo v pravém slova smyslu, protože nevzniká kvašením obilí.
Při spotřebě malé skleničky piva denně si člověk pokryje zhruba 20 % denní potřeby vitamínu B2, 35 % vitamínu B6, 50 % niacinu a 25 % kyseliny pantothenové. Jedno malé pivo obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Rozumné pití piva přispívá k vyšší hladině toho “hodného”, tzv. HDL cholesterolu v krvi, který působí proti kornatění tepen, když se přitom hladina celkového cholesterolu v krvi nemění.
Jsou rovněž známé pozitivní účinky piva na ženský organismus. Napěněný mok v sobě skrývá prevenci osteoporózy, neboť obsahuje vápník i hořčík. Je známo, že chmel patří mezi 300 rostlin, které mohou být zdrojem přírodních látek s estrogenním účinkem nebo s účinkem hormonům podobným.
Důležité je však zopakovat, že se jedná o rozumné pití, tedy jen malou skleničku denně.