Regály lékáren jsou od nejhornějších po nejspodnější fochy naplněné nejrůznějšími krabičkami, jejichž obsah nám má ulevit od nemocí. Samozřejmě, u vážných nemocí je třeba poslouchat pana doktora a pilulky, tinktury a masti užívat, ale řadu zdravotních problémů vyřeší zdánlivě nenápadné suroviny z rostlinné říše.

Ostatně naši předci to věděli odpradávna a je dobře, že se k jejich zkušenostem vracíme.

Proti nachlazení jsou nejsilnějšími bojovníky česnek, cibule a křen.

Česnek 

Česnek patří mezi nejstarší a vůbec nejúčinnější rostlinná léčiva. Odnepaměti se mu připisoval zázračný účinek při léčení téměř všech chorob. Ve starověku i středověku byl nejúčinnějším desinfekčním prostředkem při infekčních střevních chorobách.

Bez česneku se v kuchyni neobejdou v mnoha rozdílných regionech, od  jihovýchodní Asie, Indie, přes Střední východ, severní Afriku, jižní Evropu a Jižní i Střední Ameriku. Často se míchá s rajčaty, cibulí nebo zázvorem.  

Česneková silice má vynikající antibakteriální a antimykotické účinky a uplatňuje se při léčbě některých virových onemocnění, například chřipky. Působí žlučopudně, proti nadýmání, uvolňuje křeče a zahlenění průdušek. Velmi populární bylo použití česneku proti střevním parazitům. Proti skleróze, vysokému krevnímu tlaku, nespavosti a depresím byl doporučován jeho lihový výtažek, kterého se užívala polévková lžíce denně. Nápoj z česneku prý pomáhá při impotenci, proti neplodnosti u mužů i žen. 

Ale pozor! Přestože česnek v malých dávkách působí velice příznivě proti plynatosti, protože uvolňuje křečovité stahy a detoxikuje od jedovatých zplodin, při přijímání více než 3 stroužků denně může naopak způsobit potíže. Vyvolává nadýmání a rovněž pocity slabosti, když příliš sníží krevní tlak a tepovou frekvenci. Bohužel ani česnek nedokáže zahnat koronavirus, ale alespoň zvýší naši imunitu. 

Česnekový nápoj

500 ml mléka, 10 stroužků česneku, 2 lžičky cukru nebo medu a 250 ml vody

Nejprve protlačíme česnek lisem. V kastrolku smícháme vodu s mlékem a zahříváme. Jakmile se směs začne vařit, přidáme lisovaný česnek a varnou teplotu snížíme na minimum. Za stálého a pomalého míchání vaříme 10 minut. Poté přidáme cukr nebo med a řádně promícháme. Při nachlazení se doporučuje pít nápoj pravidelně dvakrát denně.  Proti kašli je ještě účinnější, když do něj přidáme trochu kurkumy.

Česneková tinktura

1 velký stroužek nejlépe českého česneku, 1 malá chilli paprička, necelá čajová lžička cukru, 200 ml 40% alkoholu.

Česnek nakrájíme na tenké plátky. Z papričky odstraníme jadérka a nakrájíme ji na malé kousky. Vložíme do skleničky, vsypeme cukr a vlijeme alkohol. Nakonec směs řádně protřepeme a necháme louhovat 4 dny v temnu při teplotě 18 – 20 °C, přičemž ji dvakrát denně protřepáváme.  

Lék se užívá tak, že do malé sklenice vody kápneme dvě kapky česnekové tinktury a užíváme dvakrát denně na lačno. Po pěti dnech postupně přidáváme o dvě kapky víc, až dosáhneme množství 16–20 kapek. V případě obtíží dávky snížíme.

Cibule

Cibule se rozšířila do celého světa ze západní Asie. Vyšlechtěno bylo velké množství odrůd a typů – používáme cibule bílé, žluté, červené, malé, velké, sladké, pálivé. Přípravu jídel si bez nich neumíme představit, a navíc jsou pro naše zdraví víc než užitečné.  

Nejvýznamnější látkou obsaženou v cibuli je obdobně jako v česneku antibakteriální allicin, neohrožený rytíř v boji proti nemocem z nachlazení. Cibule je opravdovou zásobárnou životně důležitých látek, obsahuje velké množství vitaminů a minerálů. 

Cibulový sirup

Cibuli nakrájíme na kostičky. Postupně je vrstvíme do skleněné nádoby a prosypáváme cukrem (nejlépe třtinovým). Nakonec přikryjeme a necháme odstát. Užíváme 2-4 lžičky několikrát denně.

Cibulový čaj 

Do 200 ml vroucí vody dáme na 5 minut vařit 2 nadrobno nakrájené cibule, 1 jablko nakrájené na plátky, lžíci majoránky. Necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a osladíme medem. V době nemoci bychom nápoj měli užívat alespoň 3 – 4 krát denně. Uleví při dýchání, zlepší odkašlávání a vyžene nepřítele z dýchacích cest.  

Křen

Tuto charakteristickou a obecně známou rostlinu prakticky nemůžeme s jinou zaměnit. Pochází z jihovýchodní Evropy, ale rozšířila se prakticky po celém světě a všude jsou známy její léčivé vlastnosti. Křenu si velmi vážili staří Slované. 

Charakteristický je jeho štiplavý pach, který způsobuje mimo jiné hořčičná silice. Má silný antibiotický účinek. Obsahuje významnou dávku vitamínu C. 

V malých dávkách křen povzbuzuje chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Ve větších dávkách však může podráždit žaludeční sliznici. 

Křenová placka

Jako nejlepší lék na bolest v krku, nachlazení, potíže s průduškami, ale i na „housera“ a bolavé klouby, naše babičky vždycky prosazovaly křenovou placku. 

1. varianta: Na každou lžičku nastrouhaného křenu přistrouháme jednu středně velkou bramboru. 

2. varianta: 2–3 polévkové lžíce čerstvě nastrouhaného křenu, stejné množství hladké mouky, trochu vody, 1 polévková lžíce octa 

Vše promícháme, prohněteme, vytvarujeme v placičku a vložíme do bavlněné látky. Postižené místo důkladně natřeme hodně mastným krémem, nejlépe nesoleným sádlem, na to položíme placku v látce, na ni igelitový sáček a teplý šátek nebo šálu.

Obklad bychom měli ponechat, dokud placka nezačne hřát a pálit. Poté ji sejmeme, kůži omyjeme, osušíme a znovu ošetříme krémem anebo sádlem. Další placku přikládáme, až když kůže znovu vybledne.