Základem pro výrobu oranžového vína je hroznové víno světlé barvy. Na rozdíl od klasického způsobu výroby bílých vín, při němž se réva hned lisuje, se však zde slupky hroznů nechávají v kontaktu s čerstvým moštem.
Bílý mošt tedy leží a kvasí spolu s hroznovými slupkami a pecičkami, a to klidně i po dobu několika týdnů či dokonce měsíců. Ze slupek se tak do vína dostanou temně žluté, měděné, rezavé a oranžové tóny.
Kromě změněné barvy zde vzniká také nezvyklá chuť oranžového vína. Je zde cítit více tříslovin a trpkosti (typických pro červená vína), citlivější konzumenti pak poznají i aroma pomerančů, máty, sherry, oříšků či sušených květin. To vše je dosaženo právě díky dlouhé době macerace slupek.
Chuť oranžového vína se pak ještě mění ve sklence, je proto doporučováno nechat ho delší dobu (třeba i celý den) provzdušnit v karafě.
Co se týče samotné konzumace, velkou výhodou oranžových vín je to, že bývají minimálně sířena a často lahvována po stočení bez filtrace a čiření. Druhý den by nás proto nemělo trápit žádné bolení hlavy.
Výroba oranžových vín není žádnou novinkou, jak by se mohlo zdát. Tradici mají tato vína například v italském regionu Friuli-Venezia Giulia, ale vyrábějí se také v Německu a Slovinsku. V poslední době jsou populární také na Novém Zélandu a v Kalifornii.
Uvidíme, jak se oranžové víno ujme v České republice a jaké pozornosti se mu coby „bílému vínu pro milovníky červeného“ u nás v příštích letech dostane.