Tradiční kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel a pastinák) patří k bohatým zdrojům minerálních solí, sacharidů a vitaminů. Má vysokou dietetickou hodnotu a léčivé účinky. Dobře se skladuje a je tak k dispozici v syrovém stavu po celou zimu. Navíc poslední roky prožívá svůj návrat do naší kuchyně.

Kořenová zelenina vůbec není „obyčejná“

Jsou lidé, kteří při pohledu na kousek mrkve v polévce omdlévají a spolu s nudličkami celeru a petržele je pečlivě vyrovnají na okraj talíře. Radši ani nechtějí vědět, že ta báječná svíčková by se bez této kořenové zeleniny prostě vykouzlit nemohla. O tolik se ochuzují, když onu nejobvyklejší zeleninu našich krajů zavrhují! Naši předci uměli dobře využít i dnes méně známé druhy, které však vyznavači zdravé výživy naštěstí znovu objevují.

Sklízíme kořenovou zeleninu

Je pravda, že kořenovou zeleninu lze celoročně koupit, ale vlastnoručně vypěstovaná přece jen chutná jinak. Kořenová zelenina je otužilá, proto se sklizní příliš spěchat nemusíme. Pozdní odrůdy vydrží v zemi do konce října, a pokud je počasí příznivé, do poloviny listopadu. Největší kabrňák je pastinák, zimu bez úhony přežije na záhonech.

Jak ji uskladnit

Zelenina na uskladnění musí být nepoškozená, proto se k dobývání hodí nejlépe rycí vidle. Poškozená kořenová zelenina rychle zahnívá a hniloba se šíří i na zdravé kusy. Za předpokladu, že jsme sklidili kořeny nepoškozené, čisté a suché (ne proschlé), můžeme úrodu přesunout do tmavého sklepa. Pro uskladnění kořenové zeleniny by neměla teplota překročit čtyři stupně. Sklep s uskladněnou zeleninou proto můžeme větrat i v zimě, nižší teploty jí jen prospívají.

K uskladnění můžeme využít i prázdný skleník, pokud zajistíme, aby zemina trvale nepromrzla. Zeleninu můžeme založit do skleníkových záhonů a zakrýt silnější netkanou textilií. V případě většího mrazu ji můžeme ještě zabalit například do bublinkové fólie. Ta má výborné tepelně izolační vlastnosti. Mrkev založená do písku vydrží víc jak půl roku, stejně tak celer. Pastinák a petržel budou jako čerstvé i po čtyřech měsících.

Všechno, co uskladňujeme, musíme občas pokropit. I ve vlhkém sklepě písek vysychá a s ním také uskladněná zelenina. Před tím zkontrolujeme, zda se zelenina nekazí, napadené kusy okamžitě vyřadíme.

Zmrazit, usušit, zavařit, nebo naložit do soli?

I ti, kdo nemají sklep, si mohou připravit z vlastnoručně vypěstované nebo zakoupené kořenové zeleniny zásoby. Nastrouhanou směs lze naložit do soli (je výborná na polévky nebo pod maso), sladkokyselou směs zavařit (hodí se do bramborových salátů). Kostičky nebo nudličky kořenové zeleniny můžeme zmrazit. Ideální na skladování je nasušená zelenina. Zabere jen desetinu původního objemu!