Křen pochází z jihovýchodní Evropy a jako léčivá rostlina a kořenová zelenina se pěstuje již odedávna. Dnes se vyskytuje prakticky po celé Evropě a rozšířil se i v Severní Americe a dalších oblastech.
S křenem se můžeme setkat ve většině našich venkovských zahrádek. U nás se velkém množství křen pěstuje zejména v Polabí, na Kutnohorsku a Čáslavsku. Na mnoha místech křen zplaněl. Vyskytuje se hlavně na březích vod, ve vlhkých houštinách a v hlubokých hlinitých půdách, např. v chmelnicích.
Pokud se rozhodneme pěstovat křen, postačí, když kdekoli v přírodě vykopneme kus jeho kořene s několika očky. Ten pak zasadíme na vhodné místo a zaléváme. Úspěšnost takového způsobu rozmnožování křenu je opravdu velká. Naopak by se mohlo stát, že se nám rozroste po celé zahradě. Proto je dobré jednou za čas preventivně vykopnout několik rostlin i s celým kořenem a udržet tak vše pod kontrolou.
Kořen křenu sklízíme podle potřeby během celého roku, doporučuje se však se sběrem počkat na podzim. Křen se dá uskladnit ve sklepích nebo v jiných chladných místnostech – podobně jako mrkev. Ke skladování můžeme použít také lednici (zabalený v mokrých novinách a igelitu), kde nám sice rovněž dlouho vydrží , ale časem zde bohužel ztrácí na síle.
Křen má posilující účinky na naši obranyschopnost. Obsahuje důležité živiny a má skvělé antibiotické účinky. Křen také dokáže z našeho těla vyhnat různé infekce, je proto vhodný při nachlazení, angíně a chřipce. Dokáže zničit původce onemocnění v našem zažívacím traktu.
V malých dávkách navíc křen povzbuzuje chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Pozor! Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice.
Očištěný křen nakrájíme na kolečka, která vložíme do mixéru. Přidáme 2 až 3 lžíce octa, 5 lžic oleje a přibližně 1dl vody. Vše dobře rozmixujeme na kaši. Po rozmixování plníme do čistých sklenic a skladujeme v chladu. Podáváme například k uzenému kolenu nebo jiným masovým pokrmům.