Když se řekne hygiena, všichni vědí, co si představit a co je třeba v jejím rámci dělat pro uchování zdraví. Znáte však pojem duševní hygiena? Ta je v době covidu neméně důležitá.

O duševní hygieně

Úkolem duševní hygieny je mimo jiné zlepšovat psychickou odolnost člověka vůči různým škodlivým vlivům.

Je třeba si uvědomit, že duševní hygiena je nejen prevencí psychických nemocí a poruch. Je prokázáno, že stres se odráží i na fyzickém zdraví.

Jde o stav, který je pro organismus zátěží a může se podílet na vzniku různých nemocí. Jedná se například o střevní poruchy, kardiovaskulární nemoci, neplodnost, žaludeční problémy a mnohé další. To se týká především dlouhodobého stresu. S krátkodobým stresem se zvládneme vyrovnat.

Zásady pro udržení duševního zdraví

Vyvážená strava:

Jezte pravidelně, nepřejídejte se a dejte si pozor, aby ve vašem jídelníčku byly všechny složky, které potřebujete – sacharidy, bílkoviny, tuky (ve správném poměru). Nevynechejte ani zdroje bohaté na vitamíny a minerály a nezapomínejte na dostatečný pitný režim.

Pohyb:

Prospívá našemu fyzickému i psychickému zdraví. Nemusí jít jen o náročné fyzické aktivity. I pravidelné procházky jsou vhodnou formou pohybu. Člověk se odreaguje a dokáže si získat lepší náhled na každodenní stresy.

Kvalitní spánek:

Spíte alespoň 7 hodin denně? Spánek je podstatný pro regeneraci a obnovu sil. Před ulehnutím by se člověk neměl rozrušovat ani jíst tučná jídla. Dodržujte i další pravidla pro podporu zdravého spánku.

Sociální kontakty na dálku:

Karanténa ani sociální izolace nám nikterak neprospívá, jenže v boji s pandemií jsou po určitý čas potřeba.

V dnešní době naštěstí můžete ke komunikaci s ostatními použít mobilní telefon, video hovory nebo sociální sítě. 

(Ne)sledování zpráv:

Je samozřejmě důležité vědět, co se děje, ale všeho moc škodí. Přehlcení informacemi může vyvolat pocity úzkosti a bezmoci. Určete si tedy čas, kdy budete číst či sledovat zprávy – bohatě stačí 30 minut denně.

Pozitivní mysl:

„S úsměvem jde vše lépe.“ To není jen fráze. Snažte se vše brát z té lepší stránky, i když to samozřejmě není vždy snadné.

Relaxační techniky:

Nedokážete-li se uvolnit, zkuste některou z relaxačních technik. Oblíbená je především jóga, nebo třeba zkuste autogenní trénink, nácviky správného dýchání, meditaci atd.

Organizace času:

Stresu se nevyhnete, ale můžete ho minimalizovat lepším plánováním času. Víte-li, že s tím máte problémy, přečtěte si něco o time managementu – technice zabývající se efektivním plánováním času.

Vyvarování se škodlivin:

Někteří lidé, když jsou ve stresu, více pijí alkohol, kávu, energetické nápoje atd. Tyto stimulanty vás však ve skutečnosti stresu nezbaví, naopak jejich nadmíra může vaše duševní zdraví podlomit.

Zpracovávání negativních emocí:

Máte v sobě pocit ukřivděnosti, nenávisti či jiné negativní emoce zaměřené vůči jiným či sami sobě? Pokuste se vyrovnat s danou situací a povznést se nad ni. Někdy je to sice běh na dlouhou trať, ale pro psychickou rovnováhu to je nezbytné.

Správný přístup k práci:

Dnes je mnoho lidí rádo, že nějakou práci má, a neřeší, jestli ho skutečně uspokojuje. Na druhou stranu v ní trávíme velkou část života, a proto bychom si měli najít způsob, jak s ní být spokojeni.

Ať už máte sebenáročnější práci, soustřeďte se na to, abyste měli zároveň i dostatek času sami na sebe a lidi, na kterých vám záleží.

A když to sami nezvládnete?

Není dnes výjimkou, že se člověk dostane do situace, kdy už má duševní zdraví „nalomené“, a i když se snaží dodržovat všechny zásady duševní hygieny, má pocit, že to sám nezvládne. V tom případě by měl vyhledat pomoc psychologa či psychiatra.

Rozhodně nejde o nic, co by na člověka vrhalo špatné světlo. Jde o stejnou lékařskou pomoc, jakou je každá jiná. Když si zlomíme nohu, jdeme na chirurgii. Nedokážeme-li se zbavit negativních emocí, které nám nadměrně komplikují život, vyhledáme psychologa či psychiatra.

Pomoc v době covidu

Pokud potřebujete vyřešit nějaký problém vyplývající ze současné situace, obraťte se na některou z linek pomoci, které najdete ZDE