Hroznové víno patří mezi jedno z nejzdravějších druhů ovoce vůbec – podporuje imunitu, prospívá při únavě, nervozitě a depresích, posiluje nervy, působí příznivě na naši krásu. Je dokázáno, že lidé žijící v oblasti Středozemního moře vděčí za svoje pevné zdraví právě hroznovému vínu.

Vinná réva

Vinná réva patří mezi nejstarší kulturní rostliny pěstované člověkem – prapůvodní formy byly rozšířené již před 130 miliony let. Její pravlastí bylo pravděpodobně Zakavkazsko a Střední Asie.

Plody vinné révy mají různé barvy – od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou. Hrozny se konzumují buď čerstvé nebo sušené (ve formě rozinek), zhruba 90 % hroznů se však zužitkuje při výrobě vína a dalších nápojů (např. moštu). Hroznové víno pěstované v chladnějších oblastech má nižší obsah cukru, zatímco hrozny z teplého, suchého podnebí bývají mnohem sladší.

Proč je hroznové víno zdravé?

Ve středověku se za pomoci hroznů léčila angína a kašel. Hroznové víno sloužilo také ke snižování tělesného tuku, pomáhalo při otocích. V případě kožního poranění byly využívány listy hroznového vína, které se na pokožku přikládaly.

Hroznové víno patří mezi jedno z nejzdravějších druhů ovoce vůbec – podporuje imunitu, prospívá při únavě, nervozitě a depresích, posiluje nervy, působí příznivě na naši krásu. Nedávné vědecké výzkumy prokázaly, že lidé žijící v oblasti Středozemního moře vděčí za svoje pevné zdraví právě hroznovému vínu.

Hrozny působí na rozšíření cév, čímž se v nich zvyšuje průtok krve. Krevní destičky tak nevytváří sraženiny, což zabraňuje ukládání cholesterolu na stěnách artérií. Tím se snižuje riziko jejich ucpávání, k němuž dochází při arterioskleróze.

V hroznech (především v jejich slupkách a jadérkách) je dále obsažen resveratrol, který vykázal při experimentech protirakovinné účinky. Z dalších látek je to pak křemík, který zpevňuje pokožku, posiluje vlasy a nehty. Hroznové víno je také skvělým bojovníkem proti celulitidě. Hrozny mají kolem 80% vody, kromě toho také řadu cenných látek a vitamínů, mezi nejvýznamnější patří již zmíněný křemík, draslík, železo, kyselina askorbová či vinná a vitamíny B, B3 a P. Obsažená glukóza (hroznový cukr) se dostává rychle do krve a dodává tělu hodně energie, kyselina vinná pak působí močopudně a vyplavuje z našeho těla škodlivé látky. I když organické kyseliny dodávají hroznovému vínu nakyslou chuť, mají v krvi alkalizující účinek. Alkalizace krve a moče ulehčuje likvidaci kyselého metabolického odpadu (např. kyseliny močové) z ledvin. Pravidelná konzumace hroznového vína je prospěšná zejména pro lidi trpící dnou či obezitou.

Hroznové víno rovněž pomáhá například při vysokém krevním tlaku, pokud se jí 2 hodiny po jídle. Denně bychom však měli sníst maximálně 2 kg těchto sladkých kuliček. Hroznová šťáva pomáhá léčit i například potíže se zácpou. V případě zácpy je potřeba po dobu několika dní pít hroznovou šťávu od 3 ml na 1 kg vaší tělesné hmotnosti a postupně dávky zvyšovat – maximálně však na 600 ml. Hroznová šťáva se konzumuje 2 hodiny před jídlem a 3 hodiny po něm.

Pozor! V kombinaci s některými jinými potravinami mohou hrozny podráždit žaludek. Nevhodné je míchat hroznové víno s kefírem, mlékem, perlivou vodou či alkoholem.

Hroznový olej

Olej lisovaný ze semen hroznů obsahuje velké množství bioaktivních látek. Již ve starověku byl ceněn především pro své kosmetické účinky, ačkoliv v poslední době nachází čím dál více uplatnění i při vaření. A čím je tak léčivý? Hroznový olej omezuje vznik křečových žil, otoky a bolesti nohou. Působí na zvýšení elasticity pokožky a vitalitu krevních buněk. Obsahuje vysoké hodnoty vitaminu E, posiluje svaly, srdce a imunitní systém. Obsah lecitinu dále pozitivně ovlivňuje nervy, mozek a produkci krve. Vysoký podíl (71%) kyseliny linoleové – Omega 6 v hroznové oleji kladně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. Kromě těchto mnoha pozitivních účinků navíc hroznový olej rozpouští i žlučové kameny. Vnější aplikace hroznového oleje napomáhá například při hojení ran.

Hroznový olej je ideální pro přípravu pokrmů. Má světle zelenou barvu s jemným oříškovým až hroznovým aroma a je skvělý pro dochucení salátů, omáček, těstovin, sýrů či masa. Ačkoliv je hroznový olej lisovaný za studena, je možné jej zahřát na velmi vysoké teploty (až 252 °C) bez rizika jeho přepálení. Je tak velmi vhodný i pro tepelnou úpravu jídel jako je restování, smažení atd.

Rozinky prospívají zubům a dásním

Rozinky jsou sušené plody vinné révy a stejně jako hroznové víno či hroznový olej jsou i rozinky velmi zdravé. První doložené záznamy o konzumaci rozinek jsou přes 4 000 let staré. Rozinky byly oblíbenou pochoutkou ve starověké Persii, Mezopotámii, Egyptě, Řecku a Římě. Náš článek věnovaný rozinkám si můžete přečíst ZDE

Jak se vyrábí víno?

Bílé víno se získává z bílých, růžových, červených nebo modrých hroznů révy vinné. Po sběru se oddělí bobule od třapin, čímž vznikne tzv. rmut (narušené slupky hroznů), který se pod tlakem lisuje. Tím se zároveň odstraní slupky a pecičky. Vzniklý mošt se následně odkalí – zbaví nečistot a mikroorganismů. Poté se nechá mošt kvasit (kvasinky přeměňují jednoduché cukry na alkohol, oxid uhličitý a teplo.) V tuto chvíli vzniká burčák – nápoj s obsahem alkoholu zhruba 6 %. Postupně cukr prokvasí a odumřelé kvasinky se usadí na dně nádoby. Mladé víno se poté stáčí a následuje filtrace a příprava k lahvování. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.

Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů bez nakvášení, červené víno se pak dělá pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit – slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny a také léčivá protirakovinná látka resveratrol (ze slupek i z jadérek).