Je rok 2020. O mravenečku Ferdovi jsem už dlouho neslyšela, ale farář Ferda se jako dobrý duch stále vynořuje. Proč v Pošumaví stále žije v srdcích a myslích mnoha lidí?
František Ferda se narodil 31. března 1915 v Dražkovicích na Nepomucku. V životě zažil pár kotrmelců – vystudoval teologii, byl vysvěcen na kněze, v 50. letech vězněn „za protistátní činnost“, pracoval jako bednář v plzeňském pivovaře. Že všechno zlé je pro něco dobré, poznal ve věznici, kde pozvolna začal objevovat své léčitelské a jasnovidecké schopnosti. Jeho spoluvězni byli první, na kterých svůj dar vyzkoušel a postupně jej piloval. Pomáhal kolegům v pivovaře a následně také v domově důchodců na Klatovsku, kam byl přidělen jako duchovní.
Stejně jako narůstal zástup těch, kterým farář Ferda pomohl, rostla i jeho sláva. Jeho jasnovidecké schopnosti, díky nimž stanovoval velice přesné diagnózy chorob, udivovaly i lékaře specialisty.
Přesnou diagnózou však Ferdovo působení nekončilo. Vždy razil zásadu, že pro člověka je nejlepším lékařem dobrá kuchyně. Varoval před konzumací přemíry masa a uzenin, sladkostí a pochopitelně také alkoholu a cigaret. Odmítal jakákoliv antibiotika a spoléhal na samouzdravovací schopnosti organismu. Těm pomáhal pomocí šetřících diet, čisticích bylinný čajů a pomocí koupelí a obkladů. Zvláště obklady vzbuzovaly u odborné veřejnosti řadu odmítavých postojů, nicméně farářovy obklady ze syrové či spařené cibule, z tvarohu, z česneku, z křenu lidem skutečně pomáhaly.
Veliký důraz kladl na životosprávu. Strava by měla být rozmanitá, ale od všeho bychom měli jen tak uzobávat. A co nám chutná nejvíc, bychom měli zobat nejmíň. Mnohé z jeho stravovacích zásad mají stále svou platnost, s některými je to komplikovanější, zvláště proto, že si ničíme životní prostředí nebo jsme zpohodlněli.
Těžko asi budeme pít pramenitou vodu, jak nám Ferda doporučuje. Kde, zvláště ve větších aglomeracích, sehnat čistý pramen? A jeho rada, abychom převážně konzumovali doma upečené žitné pečivo, naráží na naši pohodlnost, přepracovanost či nedostatek volného času – nebudeme se přece hodiny patlat s těstem, když si žitný bochník můžeme během minutky opatřit v nejbližším obchodě.
S dalšími farářovými doporučeními už je to mnohem jednodušší. Zeleninu do svého jídelníčku zařazovat můžeme a odborníci na výživu to neustále doporučují. Nic nám nebrání ani v konzumaci lískových ořechů, zázvoru, anýzu, bobkového listu, v pití moštu, čaje z bezových výhonků a bylinných čajů.
Omezit bychom měli uzeniny, syrové mléko, vodu z povrchových vodovodů, barvené limonády, máslo, hovězí polévku, ale také třeba cukroví z vánočních kolekcí a staré čokoládové bonbony. Naprosto nevhodné jsou podle Ferdy přední hovězí maso, sýry, rané brambory, žvýkačky, kouření, alkohol (kromě plzeňského piva!) a pro malé děti banány.
Pylová alergie: Ferda doporučuje česnekovou inhalaci – 4 stroužky česneku na 0,5 l vody.
Nachlazení: Vyzkoušejte koupel v jeřabinách nebo cibuli, obklady z tvarohu a česneku, bezinkový či jeřabinový čaj.
Kašel: Připravte si domácí cibulový sirup. 100 g cibule a 100 g cukru vařte 30 minut v 0,5 l vody.
Modřiny: Přikládejte obklady ze syrové cibule.
Bolest v krku: Pijte čaj připravený z 1 lžíce dubové kůry, 1 citronu a petrželové natě. Vše svařeno v 0,5 l vody.
Průjem: Pít odvar z kostivalu – 2 lžíce kostivalu na 0,5 l vody.
Zácpa: Připravte si odvar z 5 vypeckovaných švestek na 0,5 l vody.
Nespavost: Ve vodě spařte lžíci mateřídoušky, nechte 7 minut odstát a poté sceďte. Pijte 2 hodiny před spaním. K tomu se vyvarujte večerní konzumaci jablek, která také mohou způsobovat nespavost.
Bolesti kloubů: Nastrouhejte 4 brambory, vymačkejte je a smíchejte se 4 lžícemi nastrouhaného křenu. Vytvořte placku, zabalte ji do gázy a přikládejte na bolavé klouby.
Farář Ferda je už sice po smrti, ale v srdcích a myslích místních obyvatel žije dál… V nejedné rodině se předávají jeho rady, jak se stravovat a jak se léčit přírodními prostředky.
1 komentář pro článek Farář Ferda: Jeho rady jsou stále in