Začátek třetího tisíciletí zastihl lidstvo v překotné touze jíst zdravě. A tak nás napadlo: Jaké asi rady na zdravou výživu dostávaly naše babičky?

Den co den nakladatelství vydávají, tiskárny chrlí a knihkupectví rozprodají spoustu publikací s “nejzaručenějšími” recepty pro zdraví či štíhlou linii. Kupodivu lidstvu tato zaručená poselství nesdělují pouze lékaři diabetologové, povolané se cítí být i osobnosti rekrutující se nejen z medicíny, ale i z profesí jí značně vzdálených. A tak čtenář knihu přečte a rázem (pokolikáté už?) začíná od základu měnit svoji stravu, své životní návyky. Málokdo však vydrží absolvovat ozdravnou kúru celou – povětšinou si z ní vybere pasáže, které mu vyhovují. A tak po období útrap se národ rozděluje na dva tábory: přívržence a odpůrce příslušné diety. Než se však spor stačí vyhrotit, přichází na pulty knihkupectví jiná kniha od jiného autora, dřívější hašteření je zapomenuto a lidstvo se nepoučeno vrhá vstříc další sebetyranii.

Naše listování ve starých knihách není argumentem, ale pouhým nahlédnutím do “zaručeně zdravé výživy” tehdejší kuchyně:

Mléko, maso, vejce…?

Mléko je hlavní složkou kuchyně. Mléko skutečně vždy bylo, dosud je a bohdá bude i nadále spolu s chlebem základem stravy. Mlékem se ráno den začíná, s mlékem se často vaří k obědu, mlékem se pokračuje při svačině a mlékem se končí na večeři.

Moravský ranhojič Gallaš ve své knize z roku 1826 tuto chválu vzdává, když píše o “bačenkách” na kravských salaších Valašska: “Místo ovčí žinčice se zde podmáslí pije. Nicméně přece nevyhlížejí naše Valašky při tomto nápoji a sprosté stravě bledé v tváři tak, jak by je podmáslím oblíčil, vyhlížívají, nýbrž červené jako růže a jejich líčka čistě bubolaté jako jablečka.”

A totéž, co platí o podmáslí, které je zbaveno tuku jako mléko sbírané, platí ovšem dvojnásob o mléku plnotučném. Proto je mléko nejen hlavní, nýbrž nejcennější složkou stravy, která nejen nahradí maso, nýbrž je dokonce předčí. “Vždyť mléko je tak znamenitou potravinou, že je sama příroda připravila do vínku dětem člověka i mláďatům všech savců. Mléko je předně potravina živící – živí stejně jako maso nebo vejce, neboť obsahuje ony látky, z nichž se mladé tělo buduje a dospělé udržuje, totiž hodnotné bílkoviny. A tak na mléce rostou děti skutečně jako z vody, a to tím lépe, že mléko na rozdíl od masa jim dodá také mnoho vápníku, bez něhož by neměly ani pevné kosti, ani zdravé zuby.”

“Plnotučné mléko, chuti tak lahodné, je i potravina ochranná, ve vrstvě žluťoučké smetany je totiž ukryt týž vzácný vitamin jako ve vaječném žloutku, týž, který jako anděl strážný chrání děti před nakažlivými chorobami, upevňuje jejich zdraví a podporuje zdárný růst.”

Dnešní pohled na zdravou výživu je asi přece jenom poněkud odlišný. Po pouhém přečtení posledního odstavce o žluťoučké smetaně nebo vaječném žloutku pravděpodobně totiž odejdeme k preventivnímu odběru krve na cholesterol.

Jídelníček našich předků

Den	Sytí	Živí	Chrání
Pondělí	polévka s krupicí	s vejcem	pórková
	kynuté knedlíky	s tvarohem	s povidlím
Úterý	bramborová polévka		s chřestem
	opečené kynuté knedlíky	s vejci	a salátem
Středa	kroupová polévka		se zeleninou
	brambory	klobása	špenát
Čtvrtek	smetanová polévka	s vejcem	se zeleninou
	dušené kroupy		rajská omáčka
Pátek	luštěninová polévka
	knedlíky s praženou houskou	tvarohové	kompot
Sobota	polévka		rajská
	na slanině s bramborem	sázená vejce	salát
Neděle	polévka s krupicovým svítkem		jarní bylinky
	smažené s bramborovým salátem		kůzle
	závin		s revení