Zdálo by se, že po nevlídné zimě se každý z nás netrpělivě těší na teplé jarní období, plné nového rostlinného bujení. Ale možná to tak doslova nebude, neboť podle statistických přehledů trpí v České republice každý čtvrtý občan nějakou alergií.

Nástup jarního počasí může sužovat především ty, kterým vadí pylové alergeny, což jsou pylová zrnka o velikosti od 2 do 150 mikronů, která se do dýchacích cest dostávají s každým nadechnutím. Přítomnost pylových alergenů v ovzduší je sezónní záležitostí, která se vždy opakovaně vrací s nástupem nového vegetačního období. Zjara postupně kvetou lísky, vrby, olše, přidávají se další dřeviny a pyly trav a plevelových bylin. Pylová sezóna kulminuje v květnu, červnu a červenci.

Pylová alergie je natolik závažným jevem, že o vyšší koncentraci pylu v ovzduší informují i speciální zpravodajské relace. Nejúčinnější pomoc poskytne odborné lékařské pracoviště a účinné léčebné preparáty. Dnes existuje mnoho účinných léků, které pomohou zmírnit akutní příznaky, ale které jsou platné také z hlediska dlouhodobé preventivní léčby. Úspěch boje proti alergii závisí nejen na tom, co doporučí lékař, ale závisí i na snaze postiženého nevystavovat se nerozumně kontaktu s agresivními alergeny.

Potravinové a další alergie

Pyly však zdaleka nejsou jediným nebezpečím pro vznik alergických onemocnění – alergického ekzému, rýmy, průduškového astmatu… Všude kolem nás je prakticky nekonečné množství alergenů, přicházejících v úvahu pro vznik nemocí z přecitlivělosti. Vedle alergenů vdechovaných nás mohou nepěkně potrápit také alergeny potravinové, kontaktní, bakteriální a virové, lékové či hmyzové. Alergická onemocnění postihují bez rozdílu věku kojence i osoby ve zralém věku.

Například potravinová alergie v dětském věku je ve skutečnosti předstupněm potravinové alergie v dospělosti. Složky potravy, které vyvolávají přecitlivělost organismu, se liší v závislosti na věku pacienta, ale i zeměpisné oblasti a stravovacích návycích. Studie například prokázaly, že u 15 až 30% dětí s alergií na mléko nebo vejce přetrvává tato alergie až do pozdějšího věku, zatímco například alergie na burské oříšky a rybí maso trvá obvykle jen přechodně po dobu několika let.

Potravinovou alergii způsobuje vlastně záporná reakce na bílkovinné složky potravin. Rozpoznat ovšem správnou diagnózu není vždy snadné, neboť obtíže alergického původu z přijímané potravy může postižený připisovat pocitu nadmutí, nechutenství, poruše trávicího systému apod. Za prokazatelný znak možné potravinové reakce považujeme například teprve kožní vyrážku (kopřivku či dlouhodobější ekzém). Zcela samostatnou kapitolou je okamžitá alergická reakce pozorovaná bezprostředně po požití nevhodné potraviny, kdy postižený pocítí pálení v ústech, oteče mu sliznice, poruší se polykání apod. Nejčastěji to bývá po snězení oříšků, některých druhů koření, ovoce či zeleniny. Problémy může navodit už prosté nadýchání se výparů potravin či dotek s nimi.

V celosvětovém měřítku trpí potravinovou alergií zhruba 2 až 3% veškeré populace. U nás převládá alergie na bílkoviny kravského mléka, vejce, mouky, jablka, broskve, mrkve, celeru, petržele, koření, ořechů, máku a sladkovodních ryb.

Léčba alergie

S léčbou je to zdánlivě velmi jednoduché. Vynecháme v jídelníčku to, co nás dráždí. Jenže je to trochu složitější: Potraviny mohou obsahovat různé přídavné konzervující, barvicí a chuťové látky, které samy o sobě mohou v těle vyvolat příznak alergické reakce. Proto diagnostiku potravinové alergie raději svěřte odbornému lékaři. Ten má přece jen více zkušeností, může svá podezření ověřit kožními testy a laboratorními vyšetřeními protilátek.