Za jejich pravlast je považována Severní Amerika, konkrétně Mexiko, kde se používaly jako krmivo pro dobytek i jako zelenina. V době svého rozšíření do Evropy topinambury dlouho soutěžily o přízeň strávníků s bramborami. Koncem 18. století ze souboje vyšly vítězně brambory.
Topinambury tvoří z 80 % voda. Dále obsahují uhlohydráty (polysacharid inulín), bílkoviny, jsou zdrojem vlákniny, esenciálních aminokyselin, vitamínů (provitamín A, vitamíny B, D, H a C) a minerálních látek (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo, křemík, mangan, zinek či sodík).
Polysacharid inulín pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, proto jsou topinambury vhodné pro diabetiky. K dalším jejich pozitivním účinkům patří schopnost čistit střeva, pomáhají při revmatismu, při otocích a potřebě odvodnit organismus. Potvrzena je i schopnost topinamburů redukovat hladinu cholesterolu v krvi, regulovat krevní tlak nebo chránit proti stresu.
Pro jejich pěstování platí podobné zásady jako pro brambory. Lze je pěstovat na záhoně i v prostorné nádobě a jsou poměrně nenáročnou rostlinou.
Hlízy zasaďte na jaře do dostatečně vlhkých, nepříliš studených půd, do kterých před samotnou výsadbou přidejte chlévský hnůj popřípadě průmyslová hnojiva. Hlízy sázejte do sponu třicet na třicet centimetrů a do hloubky deset až patnáct centimetrů. Za suchého počasí záhon zvlhčujte a udržujte bez plevele.
Na podzim potom stonky uřežte ve výšce asi deset centimetrů nad zemí. Díky své výšce (až 3m!) a bujnému růstu mohou sloužit jako pohledná i užitečná zástěna u plotu či zdi. Pokud nejsou v závětří, potřebují obvykle oporu (postačí však drát či šňůra mezi dvěma kůly).
Z jedné rostliny sklidíme až 1,5 kilogramu hlíz, které v zemi bez problémů i přezimují. Nadzemní část rostliny odumírá, na jaře z hlíz brzy vyraší nová rostlina. Topinambury se výtečně množí, z každého malého úlomku hlízy vyroste nová rostlina. Ve výživné a chladné půdě, kde se mu daří nejvíce, se může až příliš rozrůstat. Pak je třeba porosty usměrnit rýčem, nebo v rozpínání omezit zábranou zapuštěnou do země, plechem apod.
Topinambury lze konzumovat jak syrové, tak tepelně zpracované. Nutné je však počítat s nasládlou chutí s lehce oříškovou příchutí.
Využití hlíz je opravdu široké. Můžeme je nastrouhat, smíchat s libovolnou zeleninou a připravit osvěžující salát. Lze je vařit, dusit, smažit i zapékat. Jako příloha mohou nahradit brambory. Vymačkanou topinamburovou šťávu můžeme přidávat do karotkového džusu.
Hrníčková polévka s topinambury
½ hrnku sekané cibule, 3 hrnky vařených topinamburů, 6 hrnků kuřecího vývaru, 2 hrnky smetany, 1 lžička soli, 1 lžička pepře, 4 lžíce nasekané pažitky
Do vařícího vývaru přidáme cibuli, oloupané a na tenké plátky nakrájené topinambury. Necháme 15 minut povařit. Potom přidáme smetanu, ochutíme solí, pepřem a pažitkou. Polévku můžeme podávat teplou i studenou.
500 g topinamburů, 2 vejce, 4 stroužky česneku, sůl, pepř, majoránka, polohrubá mouka, olej na smažení
Topinambury očistíme, nastrouháme a přidáme ostatní “bramborákové” suroviny. Na rozpáleném oleji placky osmažíme z obou stran dorůžova.
2 mořští okouni, 270 g topinamburů, 250 g dýně nakrájené na kostky, 1 cibule, 1 bobkový list, mléko, listy řapíkatého celeru, citron, olivový olej, sůl
Topinambury oloupeme, nakrájíme na kostky a vaříme asi 10 minut ve vodě se 3 lžícemi mléka. Mezitím na pánvi orestujeme jemně nakrájenou cibuli s bobkovým listem. Přidáme dýni a na mírném ohni restujeme ještě 10 minut. Do takto připraveného základu přidáme vařené topinambury a dle chuti osolíme. Okouny vykostíme, naporcujeme, pokapeme olejem a citronem. Vložíme je do pekáčku a posypeme nasekanými listy celeru. V troubě předehřáté na 180 °C pečeme asi 6 minut. Hotové ryby podáváme spolu s topinambury a dýní.
1 komentář pro článek Topinambury chrání proti stresu