Každý třetí Čech má údajně ve své domácnosti psa a některý i víc než jednoho. I počet českých koček je úctyhodný. Jsou to, zvlášť pejskové, bezvadní parťáci, kteří nám dokážou udržovat dobrou náladu a vzhledem k tomu, že vyžadují pohyb venku, i zdraví. Ale měli bychom mít na paměti, že s mazlíčky přichází i řada povinností.  

Přihlášení a poplatek za psa

Mezi ty základní patří povinnost přihlásit se na místním úřadu do evidence chovatelů psů. Lhůta pro přihlášení psa je do 15 dnů od jeho nabytí, bez ohledu na stáří zvířete. Po uplynutí dané lhůty se občan za nesplnění ohlašovací povinnosti vystavuje možnosti pokuty.

Kočky se však přihlašovat nemusí. Majitel psa staršího tří měsíců je rovněž povinen v obci příslušné podle místa trvalého pobytu zaplatit poplatek ze psů. Obce stanoví konkrétní výši poplatku obecně závaznou vyhláškou, ta činí až 1500 korun za jednoho psa za kalendářní rok. Majitelé psů, kteří pobírají invalidní, starobní, vdovský nebo sirotčí důchod a je to jejich jediný zdroj příjmu, platí snížený poplatek za psa ve výši až 200 korun ročně.

Poplatek nemusí platit nevidomé, bezmocné či těžce zdravotně postižené osoby. V mnoha městech napříč celou Českou republikou rovněž platí úlevy od poplatků pro majitele pejsků z útulků.

Čipování a očkování psa

Další povinností majitelů psů je čipování.  Zákon říká, že by štěně mělo být očipováno do 3. měsíce věku, nejpozději však do odchodu k novému majiteli. To znamená v případě prodeje nebo darování štěňat, že se o čipování musí postarat ten, v jehož péči se narodila V některých obcích čipování kontrolují strážníci.

Díky registrovanému mikročipu je snadnější identifikovat zatoulané nebo ukradené psy a naši chlupatí kamarádi budou mít větší šanci se k nám vrátit. Čip je navíc nedílnou součástí pasu zvířete v zájmovém chovu, který nám umožní se psem vycestovat.

Naše země má statut nákazy vzteklinou prostého státu, protože od roku 2002 se na našem území nevyskytl žádný pozitivní případ vztekliny. Je to i díky tomu, že ze zákona je každý majitel povinen nechat očkovat svého psa proti vzteklině ve věku od 3 do 6 měsíců a nadále toto očkování obnovovat (dle použité vakcíny, zpravidla však jednou za rok).

Další vakcinace povinná není, ale chrání našeho nejlepšího přítele před život ohrožujícími onemocněními, jako je psinka, paraviróza, leptospiróza, hepatitida contagiosa canis (infekční zánět jater), vzteklina, psincový kašel, babesióza nebo lymská borelióza.

Kočky se proti vzteklině očkovat nemusí, ale doporučuje se vakcína proti kočičí herpesviróze, kaliciviru a panleukopenii.

Psi venku

Své hygienické potřeby vykonávají venku. S jejich venčením souvisí i povinnost úklidu exkrementů na veřejném prostranství. Pokud je majitel po svém psovi neuklidí, hrozí mu podle přestupkového zákona pokuta za znečištění veřejného prostranství či veřejně přístupného objektu až do výše 20 000 korun. V některých obcích jsou pro majitele psů k dispozici zdarma sáčky na exkrementy.

Obecně závaznými přihláškami mohou obce rovněž vymezit pravidla pro pohyb a prostory pro venčení a pobíhání psů. Podle zákona o veřejných komunikacích je vlastník nebo držitel domácího zvířete povinen zabránit jejich pobíhání po pozemní komunikaci. Za porušení této povinnosti může majitel dostat pokutu od 1500 do 2500 korun, policista na místě může uložit pokutu až 2000 korun.

Ve velkých městech jsou i psí loučky a hřiště. Psí loučka je veřejný prostor, který slouží k venčení psů. Jde o místo, kde je dobrá příležitost cítit různé pachy, pohrát si a podpořit přirozené chování psů. Na tomto místě mohou pejskové volně běhat bez náhubku a vodítka a mohou se tu vzájemně socializovat. Samozřejmě majitel musí být přítomný, aby v případě nějakého problému mohl zasáhnout.

Psí hřiště a parky poskytují psům bezpečné a kontrolované prostředí, kde si mohou hrát a cvičit. Může být využito k výcviku poslušnosti nebo agility. Oproti psí loučce je psí hřiště oplocené a může být doplněno o odpadkové koše, veřejné osvětlení, mívá klidovou zónou s lavičkami pro majitele psů.

V lese by se měl pes pohybovat u nohy, nechat se bez problémů odvolat a být viditelně ovladatelný. Nesmí honit zvěř, hlavně v době, kdy má mladé. Srnu může například zabít už jen to, že ji pes prožene. Má totiž od přírody slabé srdce a takový nenadálý stres jí často přivodí infarkt. Pokud nemáme perfektně natrénované přivolání od zvěře, radši psa z vodítka nepouštíme.

Hrozí i to, že podle zákona o honitbě může myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář psa zastřelit. Ale pozor –  střílet mohou jen na psy, kteří jsou vzdálení 200 m od lidského obydlí, viditelně pronásledují zvěř a neposlouchají pokyny majitele.

Ne týrání!

Za týrání psů se považuje omezení pohybu, které způsobuje, nebo bude způsobovat bolest, poranění a jiné poškození jejich zdraví. Za týrání se považuje i omezování výživy zvířete. Nejde jen o fyzické, ale i méně viditelné a skryté psychické týrání psů. Diabetes dostane ze stresu i pes!

Za týrání hrozí majiteli až šestiletý trest vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách ohrožujících jejich život, mohou soudy ukládat v krajním případě až desetileté vězení. To se týká zejména takzvaných množíren, kdy jsou feny a psi chováni v otřesných podmínkách bez základní péče jen za účelem „výroby“ štěňat a jejich zpeněžení.

V případě podezření na týrání zvířat nebo na jiné porušení zákona na ochranu zvířat nejen na obec či orgány Policie ČR, ale také na veterinární správu.