Příroda se sice v zimě ukládá ke spánku, ale ostřílení zahrádkáři vědí, že i spící zahrada potřebuje své a na nějaké podřimování není čas. Přečtěte si tedy naše rady, co bychom měli udělat v zimních měsících pro svoji zahrádku, aby byla na jaře řádně připravená a dělala nám jen samou radost.

Co jsme měli udělat v prosinci?

Zahrádkář právě teď vyhrne rukávy a v ovocné zahradě se pustí do odstraňování přestárlých, nadbytečných a nemocných stromů. U zdravých je třeba oškrábat starou a odlupující se kůru, mechy i lišejníky a odstranit plesnivé a seschlé plody. Zbytky spálíme, protože by mohly být na jaře zdrojem nebezpečných plísní. Můžeme nařezat rouby (především z třešní a višní) pro jarní roubování.

V zelinářské zahradě je nejvyšší čas na dokončení vyvážení pařenišť a přehazování kompostu. V zahradě okrasné začneme s průklestem dřevin. U růží přihrneme všechna očka, na která výhony zjara sestřiháme. Včas svážeme koruny okrasných dřevin (zvláště tújí a vysokých jalovců), aby se pod tíhou sněhu nerozlomily. Nadbytečný sníh musíme ze stejného důvodu pravidelně setřásat.

Pokud jste na podzim neshrabali posekanou trávu nebo jste nadměrně hnojili dusíkatými hnojivy, můžete si „vypěstovat“ plesnivý trávník. Sněhové plísně v trávníku se zbavíte pomocí speciálních fungicidů. Jestli se vám ji nepodaří zlikvidovat v počátečním stadiu a plíseň zasáhne většinu plochy, čeká vás zakládání úplně nového trávníku.

Co bychom měli udělat v lednu?

V ovocné zahradě ukončíme koncem měsíce řezy roubů slivoní a meruněk. Rány vzniklé řezem nebo mrazem zatřeme štěpařským voskem. V ohrožených oblastech chráníme pupence ovocných dřevin před ptačím vyklováním. Zkontrolujeme oplocení kolem zahrady proti pronikání zvěře, která může stromky ohryzat.

Také zelinářská zahrada potřebuje péči, zvláště pokud jsme nechali na záhonech růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór, které je nutné stínit chvojím. Můžeme začít rychlit nať petržele, celeru naťového, pažitky či řeřichy zahradní. V druhé polovině měsíce vyséváme do misek nebo truhlíků pařeništní salát a raný květák. Rychlíme také tulipány, hyacinty a šafrány. Za mírného počasí čistíme trávníky, ve kterých jsou vysazeny cibulové nebo hlíznaté květiny. Po záhonech a trávnících rozhazujeme kompost.

Kontrolujeme stav uložených hlíz jiřinek a mečíků. Pokud zjistíme plíseň, hlízy očistíme a uložíme na sušším a vzdušnějším místě. Hlízy zachvácené hnilobou je nejlepší spálit. Nezapomínáme ani na užitečné ptáky, které je třeba celou zimu přikrmovat, aby zůstali našimi stálými hosty i v době, kdy sbírají škůdce. Těmto zpěváčkům nejvíce prospívají vločky a olejnatá semena.

Co bychom měli udělat v únoru?

Je nejvyšší čas připravit zahradu na jaro. Po odchodu větších mrazů pod minus čtyři stupně Celsia začínáme s průklestem a zmlazováním jádrovin a bobulovin. Nejpozději do konce měsíce shrabeme a kompostujeme listí. Konec února je správným časem pro roubování třešní, višní a meruněk.

Co se zeleniny týče, začínáme s výsevem celeru, salátu, rané košťálové zeleniny, paprik a rajčat. Pikýrujeme pařeništní salát a květák. Za příhodného počasí můžeme připravit záhony pro výsev kořenové zeleniny a cibule. V druhé polovině měsíce je možné pod fólii vysít ředkvičky a karotku a vysázet cibuli sazečku pro nejranější sklizeň. Pokračujeme v průklestu okrasných stromů a keřů. Starší stromy, které potřebují přesadit, připravíme tak, že jim prosvětlíme koruny a obryjeme kořenový bal, se kterým se budou přesazovat.

Ani na skalku v únoru nezapomeneme. Na tu s vysokohorskými rostlinami nahrnujeme sníh, aby tam dlouho vydržel a rostliny se předčasně neprobudily. Připravujeme truhlíky s dobrou zeminou pro výsev letniček. Dokončíme stříhání živých plotů. Přesadíme řízky balkónových rostlin do truhlíků a květináčů.