Jen málokterý majitel zahrady nebo zahrádky si k tomu svému oplocenému kusu země časem nevytvoří vztah. Upínáme se ke každé vykvetlé narcisce, vítáme rozkvetlé stromy, a přemýšlíme, kolik máme vysázet cuket. Víc než kdy jindy si uvědomujeme, co pro nás zahrada znamená.

Trocha historie

Odkud byli Adam s Evou vyhnáni, když porušili boží přikázání? Z rajské zahrady. Takže zahrada byla vlastně na samém začátku našeho biblického bytí. Jak šel čas, lidé se naučili pěstovat obilí a zeleninu na polích, ovoce v sadech. U svého obydlí si zahradili malý kousek země, kde si zasadili květiny pro potěchu duše, zeleninu pro každodenní využití, bylinky, rybíz a angrešt – a zahrada byla na světě.  

Velkolepé zahrady vznikaly již ve starých kulturách. Například v Egyptě kolem hrobek, svatyň a paláců rostly četné stromy, keře a květiny, byla tu loubí a pergoly, fontány, jezírka s vodními rostlinami, okrasnými rybami. Na vysoké úrovni byla zahradní architektura v Mezopotámii. Proslulé Semiramidiny visuté zahrady se staly divem světa. 

Se životem starých Řeků a Římanů byly spjaté zahrady se spoustou stromů a domácích i cizokrajných rostlin, kam chodili tehdejší lidé odpočívat a rozjímat. V islámských, perských a maurských zahradách hrála velkou roli voda, zurčící potůčky, fontánky. Čínské, korejské a japonské zahrady jsou přímo povýšené na umění. 

Majitelé zámků v Evropě si budovali velkolepé zahrady, které sloužily odpočinku, ale především k společenským událostem a reprezentaci. Udržované renesanční, barokní, francouzské a anglické zahrady v okolí zámeckých budov obdivujeme dodnes.

Krása v harmonii

Odborníci radí, že při tvorbě zahrady je ze všeho nejdřív potřeba určit si její charakter, přizpůsobit ho stylu domu, který obklopuje. Není dobré například míchat styl veselé venkovské zahrady se strohou japonskou zahradou. 

Vyplatí se dát své zahradě určitý řád. Samozřejmě se rozhodujeme podle její velikosti a podle toho, kdo ji užívá. Máme-li nevelkou zahradu a malé děti, pak jim určitě necháme v dohledu kuchyňského okna prostor na hraní a květinové a zeleninové záhony osázíme po obvodu. Jsou-li uživateli převážně dospělí a zahrada je prostorná, můžeme vybudovat nejrůznější zákoutí s posezením, loubí porostlá popínavými květinami, rozdělit ji na okrasnou a užitkovou. 

Už cestičky v zahradě mohou být zajímavým výtvarným prvkem. Do módy přicházejí cesty ve tvaru oblouků, zpevněné různými materiály, například oblázky, dlaždicemi, ale i špalíčky z tvrdého dřeva. Rabátka kolem nich osázená květinami jsou o to víc okouzlující. 

V moderních okrasných zahradách je snaha odstupňovat výsadby, střídat nižší a vyšší druhy rostlin, vysázet solitérní skupiny různobarevných jehličnanů, listnáčů a keřů, což prostor zajímavě dynamizuje. Hustě vysazené a pestré záhony s letničkami zjemňují zajímavé trvalky a okrasné trávy.

Doslova vyřádit se mohou majitelé zahrad s nepravidelným terénem. Ten si přímo říká o terasy ohraničené kameny, cihlami nebo dřevěnými palisádami s vysazenými skupinami keřů a nízkých jehličnanů, předěly z živých plotů. 

Pokud jde o květiny, velkým hitem je ladit je do jedné barvy v různých odstínech. Vede bílá spolu se smetanovou, béžovou a světle žlutou. Ale koho potěší co nejpestřejší záhony plné veselých barev, rozhodně se jich nemusí vzdávat. 

Od jara až do podzimu

Po určitém období, kdy jsme se předháněli, jakou cizokrajnou květinu se nám daří vypěstovat (s větším či malým úspěchem), vracíme se ke květinám našich babiček. Z trvalek můžeme vybírat řebříčky, orlíčky, zvonky, hvozdíky, srdcovky, třapatky, rudbekie, astry, lilie a jim podobné denivky, kosatce či kopretiny. Chybět by neměly pivoňky, floxy, ohnivé máky. Zahrada bez růží by snad nebyla zahradou. A z letniček kromě všech možných druhů afrikánů se vracejí kosmosy neboli krásenky v různých barvách a výškách. Slunečnice rozsvítí prostor i v zachmuřených dnech.  

Každopádně květinami osázíme rabátka a záhony tak, aby bylo z čeho se těšit od jara až do podzimu. 

Velkou parádu udělají vodní prvky. Už v malém umělém jezírku se odrážejí oblaka, vykvete v něm leknín i žlutý kosatec. Na koupání nemusíte mít jen bazén. Do módy přicházejí koupací jezírka a koupací biotopy.

Vracíme se k pěstování zeleniny. Víme, co jsme zasadili, čím jsme hnojili a zalévali. Pro pěstování zeleniny jsou populární vyvýšené záhony. Skládají se z několika vrstev: od větví, přes dřevěnou drť, obrácené travní drny, listí, případně hnůj a nahoru se dává kompost. Tento typ záhonů může být ohraničen různým materiálem, například dřevem, cihlami, ale i betonovými tvarovkami. 

Moderní ovocnářství je také daleko jednodušší než v době minulé.  Před vysokokmeny dáváme přednost nižším kmenům a zákrskům, které snadno očešeme. Velmi záslužná je práce ovocnářů, kteří oživují staré odrůdy ovocných stromů.

Zahrada jako louka

V současné době je na našich zahradách největším hitem kvetoucí louka. Můžete si ji vytvořit alespoň na kousku pozemku. Pokud necháte trávu povyrůst nebo úmyslně zasejete směs lučních travin a květin, objeví se mák, chrpa, zvonky, šťovík nebo kopretiny, zabydlí se v ní brouci, přiletí motýli, ptáci, včely a čmeláci. Potěší nás i matku přírodu.