Nejkrásnější a nejkouzelnější svátky v roce, tedy ty vánoční, jsou již dávno za námi, ale za dveřmi už netrpělivě vyčkávají svátky křesťansky nejvýznamnější – Velikonoce. Víte, co jíme který den?

Dnes se původní tradice již v lecčem změnily a mnohé jedince ani nenapadne přemýšlet nad tím, jak to vlastně tenkrát bylo, jelikož zkrátka přebírají zvyky vlastních rodin a postupem času si je také upravují dle sebe. Ať už jde například o výzdobu, návštěvy kostela, půsty, ale především také o sváteční pokrmy. Když se například poptáte ve svém okolí, jak vypadá jejich štědrovečerní večeře, čím dál častěji se kromě klasického kapra na stolech objevuje třeba losos, candát, tuňák nebo halibut. I taková rybí polévka v mnoha rodinách chybí a je nahrazována například vývarem či jemnými zeleninovými krémy. 

Sváteční stravovací zvyklosti jsou možná ještě více pozměňovány a leckdy i zapomínány v případě svátků velikonočních.  Přitom oslavy jara rozhodně nejsou záležitostí na jeden den. Jak vypadaly jarní tradice za dob našich předků, co se který den objevilo na svátečním stole a proč? Vyzkoušejte letos i vy některá dříve typická velikonoční jídla.

Svatému týdnu, který vrcholí samotnými Velikonocemi, předchází čtyřicetidenní období půstu, který slouží k duchovnímu i fyzickému očištění. Ve svatém týdnu si poté křesťané připomínají poslední dny a následné vzkříšení Ježíše Krista. 

Škaredá středa

Takzvaná škaredá, někdy také sazometná středa nebo den vymetání chalup a komínů znamenala pro hospodyně dobu, kdy připravované pokrmy byly sice obzvláště chutné, nicméně jejich vzhled se úmyslně velmi zanedbával. Pekly se chlebové placky, bramboráky nebo jiné pečivo, které se při přípravě nejrůzněji překládalo a trhalo, aby bylo škaredé. Dnešní oblíbené trhance jsou výsledkem právě této tradice.

Zelený čtvrtek

Název je odvozen od pokrmů, které se v tento den konzumovaly. Byly to především zelené luštěniny, listy špenátu či mladých kopřiv, ale také hrách, kroupy nebo fazole. Vše mělo udržet člověka při zdraví a síle po celý rok. Na stolech ale také nechyběly takzvané jidášky, kynuté bochánky podivného tvaru. Ty měly symbolizovat provaz, na kterém se za svou zradu Jidáš oběsil.

Velký pátek

Den ukřižování Ježíše Krista dodnes s sebou nese mnohé dřívější zvyky. Velmi striktně byl dodržován půst, nesmělo se hýbat se zemí nebo prát prádlo, jelikož by bylo máčené v Kristově krvi. V chalupách se zpravidla připravovalo pouze skromné jídlo ze zásob. Často to byla například zelná polévka, brambory, špenát či hrách, popřípadě rybí maso, pokud se hospodářství mělo lépe. 

Bílá sobota

Postní doba končila právě bílou sobotou, a proto se staveními rozvoněly pečené mazance, věnce či jiné kynuté pečivo, které se sladilo smetanou či sladkým vínem. Nechyběla ani hutná velikonoční nádivka, které se podle kraje říkalo třeba snítek nebo sekanina. 

Boží hod velikonoční

Aneb den Zmrtvýchvstání, nejvýznamnější a nejdůležitější den velikonočních svátků. Kristovo vítězství nad smrtí si lidé připomínali oslavami a vydatným hodováním. Nesměl chybět masový vývar, pečené maso a také beránek. Kdo si nemohl dovolit toho z masa, upekl jej alespoň z těsta, tak jak se to dělá dodnes. 

Velikonoční pondělí

Pro většinu z nás nejznámější den velikonočních oslav. Chlapci chodí s pletenými pomlázkami z mladého vrbového proutí, kterými šlehají děvčata, aby jim z proutků předali krásu a svěžest. Za odměnu se jim tradičně dostanou malovaná vejce symbolizující život a znovuzrození. Z nich se také na velikonoční pondělí převážně vařilo.

Vyzkoušejte naše recepty:

Pučálka (Pálenec)

Pokrm připravovaný z mladého vyklíčeného hrachu byl jedním z typických jídel na Zelený čtvrtek. Připravit se dá jak na slaný, tak na sladký způsob.

• 100 g čerstvě naklíčeného hrachu
• 50 g másla
• sůl, pepř, může být i sladká paprika – slaný způsob
• 2 lžíce cukru krupice, hrst rozinek – sladký způsob

Máslo rozehřejeme na pánvi a přihodíme hrách. Podle chuti osolíme, opepříme a přidáme papriku, anebo osladíme a vmícháme rozinky. Ihned podáváme.

Kynuté jidášky

• 150 ml vlažného mléka
• ½ kostky droždí
• 100 g + 1 lžička cukru krupice
• 2 lžíce hrubé mouky
• 100 g másla
• 4 vejce
• 350 g hladké mouky
• špetka soli
• rozinky, mák či sezam na ozdobu

Nejprve si připravíme kvásek. V misce smícháme mléko s nadrobeným droždím, lžičkou cukru a hrubou moukou. Necháme vzejít a mezitím utřeme máslo se zbylým cukrem. Ze tří vajec oddělíme žloutky a přidáme k máslu s cukrem. Vsypeme mouku, špetku soli a také kvásek. Pokud chceme, v tuto chvíli také zapracujeme rozinky. Vše vymícháme do hladkého těsta. Pokud se lepí, přisypeme trochu mouky. Necháme půl hodiny vykynout a poté oddělujeme větší kusy, které vyválíme do delších válečků a stáčíme do tvaru provazu. Vložíme na plech vyložený pečicím papírem a necháme ještě 10 minut kynout. Poté potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme mákem nebo sezamem. Pečeme dozlatova v troubě předehřáté na 180 °C.