Nejmilejší letní kratochvílí je samozřejmě koupání a při něm hrozí utonutí. „Například je zapotřebí natolik dokonalé zajištění domácích bazénů, aby tam malé dítě nemohlo spadnout, a samozřejmě rodiče by je neměli spustit z očí. I když se topícímu dítěti poskytne relativně rychlá pomoc, může dojít k tomu, že sice nezemře, ale navždycky si s sebou ponese následky ve smyslu mozkového postižení,“ varuje MUDr. Jana Táborská.
Každoročně u nás na 250 dětí zemře kvůli úrazům. Skoky do neznámé nebo nedostatečně hluboké vody jsou jednou z příčin. „Tam, kde není větší hloubka než 1,8 metru, by dítě nemělo do vody skákat po hlavě nebo šipkou. Takovou hloubku má málokterý bazén, rybník nebo řeka. Kromě smrtelného úrazu hrozí i tak těžké poranění páteře, že malý skokan zůstane ochrnutý,“ připomíná lékařka.
Děti si mohou způsobit úraz při hrách, ale i při jízdě na kole, kolečkových bruslích, skateboardu.„Nejméně závažný je „chodníkový lišej“, odřenina, která bolí, a pokud není řádně vyčištěna, může se zanítit. Vyloučena není ani zlomenina. Samozřejmostí by tedy měla být přilba, eventuálně rukavice, chrániče loktů a kolen,“ upozorňuje Jana Táborská.
Mezi lidmi se někdy říká, že borůvky mohou být nakažené různými infekcemi lesních zvířat, především se hovoří o vzteklině. „V roce 2000 byla Česká republika vyhlášena jako území bez vztekliny mezi divoce žijícími zvířaty. Virus vztekliny se přenáší pouze slinami nemocného zvířete, které člověka napadne, takže nákaza vzteklinou u nás v současnosti nepřichází vůbec v úvahu. Paniku působila i zvěst o echinokoku, liščí tasemnici, jejímž hostitelem jsou lišky, kuny, psi a kočky. Příznaky onemocnění u člověka se mohou objevit až s odstupem několika let. To je však v našich podmínkách zcela výjimečné onemocnění. Stejně jako požití vajíček echinokoka, která by uvízla na lesních plodech. Je doporučeno omýt lesní plody před konzumací pod tekoucí studenou vodou, i když pravděpodobnost nákazy je mizivá,“ dodává zkušená lékařka.
Zvážní v momentě, kdy upozorní, že by rodiče měli dbát na to, aby jejich potomek nesnědl v nestřeženém okamžiku nějakou bobulku, která je jedovatá. „Nejznámější je záměna s rulíkem zlomocným, nejnebezpečnější jedovatou rostlinou, která má plody podobné trnkám nebo borůvkám. Jde ale o vysokou rostlinu rostoucí na okraji lesů. Pro dítě je smrtelné požití již tří bobulek. A když rodina vyrazí na houby, měli by je rodiče dobře znát a rozhodně neexperimentovat.“
V přírodě se můžeme nadít i dalších nepříjemností. Malé ranky po bodnutí komára nebo ováda je dobré po příchodu domů potřít vhodným desinfekčním prostředkem. Pokud jsou děti alergické na vosí nebo včelí bodnutí, musí být vybaveni antialergiky.
Naším největším současným nepřítelem v přírodě je klíště. „Nejen že přenáší dvě známé nebezpečné choroby – klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu, ale i tularémii, tzv. zaječí nemoc. Toto akutní infekční onemocnění se projevuje vysokými horečkami, únavou svalů, vředem v místě vpichu a zduřením příslušných lymfatických uzlin,“ informuje MUDr. Táborská s tím, že to není zcela výjimečná infekce. Pro pobyt v přírodě bychom tedy měli volit vhodné oblečení a využívat repelentů.
V létě míváme strach i ze zmijí, jediných ve volné přírodě žijících jedovatých hadů v naší republice.„Její uštknutí by ale nemělo vést ke smrtelnému zakončení, protože dávka jedu je velmi malá. Ale může dojít k výrazné alergické reakci nebo až anafylaktickému šoku. Takže vždycky je správné postiženého uložit, zklidnit poraněnou končetinu a dovézt ho do nemocnice. Tam je vždy uložen na lůžko, aplikuje se mu injekce proti tetanu, v případě nutnosti jsou aplikovány další léky. Lékaři pacienta sledují minimálně 24 hodin,“uzavírá Jana Táborská.
Vypočítali jsme řadu nebezpečí, která na děti o prázdninách číhají. To však neznamená, že by neměly chodit do přírody, užívat si koupání, jízdy na kole. Ale měli bychom je vést k tomu, že je třeba předcházet nástrahám, které jim mohou krásné letní dny pokazit a někdy i poznamenat celý jejich další život.