Někdy je těžké odolat prosebnému výrazu potomka, když něco chce, zvlášť když se ještě objeví slzičky. Mnoho věcí mu rádi koupíte. Ovšem na druhou stranu by děti, ať už jakéhokoliv věku, neměly mít vše, na co si vzpomenou.
Až jim budete chtě nechtě něco odepírat, uvědomte si, že kdybyste jim koupili všechno, co chtějí, nebudou šťastnější. Takové děti z dárků nemají skutečnou radost. Považují je za samozřejmost. Věcí si neváží a po chvilce hraní skončí někde v koutě s dalšími zapomenutými hračkami.
A nejde jen o hračky. Zvyknou si na to a i jako dospělí budou vyžadovat, aby vše dostali okamžitě, což je nepěkná vlastnost, která se jim může vymstít.
Dítě by mělo dostávat kapesné již od nástupu na základní školu (článek o kapesném najdete ZDE). Čím je dítě starší, tím sofistikovanější systém financování mu můžete svěřit.
Dáváte středoškolákovi kapesné na jeho potřeby a jinak mu zajišťujete povinné platby okolo školy atd.? Svěřte mu tyto platby. Dejte mu jednu částku, ve které bude mít své kapesné i peníze na potřebné výdaje. Lépe si uvědomí jejich cenu a naučí se finančním povinnostem. Už si nebude kupovat jen to, co chce.
Děti jsou zvyklé napodobovat své rodiče – nejen ve vztahu k penězům, ale ve všem. Budete-li mu říkat, že je něco špatně, ale sami to tak budete dělat, chyby po vás bude dítě opakovat. Proto mu ukažte, že ani vy si nekupujete žádné zbytečnosti a že dokáže s penězi dobře hospodařit.
Snažte se finanční gramotnost svého potomka rozvíjet neustále. Bavte se s ním o penězích, o tom, co kolik stojí. Vysvětlete mu, jaká je finanční situace vaší rodiny – co si můžete dovolit a co nikoliv.
Zároveň ho učte, aby nesoudil druhé lidi (především mezi dětmi jsou tyto sklony) podle toho, jak drahé mají mobily a další věci. Celkově je důležité se o otázkách financí bavit s dítětem otevřeně – vždy přiměřeně jeho věku.