V létě hodně balkónů, okenních parapetů a teras doslova přetéká rozkvetlými květinami. Kdo říká, že v zimních měsících musí být prázdné a smutné?

Jak na to?

Nejprve truhlíky, případně jiné nádoby, ze kterých jsme už dávno vyjmuli letní květinovou výzdobu, zcela zbavíme staré zeminy, pořádně je vyčistíme, a pokud to materiál dovolí, i vypaříme horkou vodou. Tím se zbavíme různých rostlinných škůdců a chorob, se kterými jsme v létě bojovali. Nebudeme to muset dělat na jaře.  

Truhlíky buď znovu naplníme zeminou a osázíme rostlinami, které budou přes zimu stále pěkné, nebo je naplníme polystyrenem či mechem a do něj napícháme nejrůznější klest a dozdobíme.

Fantazii se meze nekladou

Ideální pro základ vypichovaného truhlíku je větší množství nejrůznějších druhů jehličin. Můžeme kombinovat větvičky borovice s jedlí i smrkem, hlavně se stříbrným. Krásné jsou mezi nimi větvičky cesmíny, jmelí, tisu, zeravu, buxusu, bobkovišně, listy mahonu, modřínové větvičky, na kterých zůstaly šišky. Využít je možné i zkrácené větve svídy, břízy, na bílo nebo na červeno barvené větvičky vrby. 

Barevný nádech těmto exteriérovým kompozicím dodají i bobuloviny, na kterých se plody drží často ještě uprostřed zimy. Vhodné jsou také kaliny, větévky hlohu, šípky, pokud ještě drží na větvičkách, skalník, dřín nebo sušené květy hortenzie na pevných stopkách. Hezké jsou na drát napíchnuté šišky nebo dekorační koule z vrbového proutí. 

Mezi větvemi jehličnanů velice efektně působí sušené klasy kukuřic, sušené trávy, mochyně a makovice.  

K vánočnímu aranžmá můžeme přidat plátky sušeného grepu nebo pomeranče, zakroucené sušené slupky pomeranče. Slavnostní atmosféru dokreslí postříbřené větve jehličnanů a na bílo natřené špičky šiškových šupin.

Ozdoby, například hvězdičky, mohou být i z pevných textilních materiálů nebo z polystyrenu, které nápor zimního počasí vydrží. Pokud se nám to líbí, na větve jehličnanů v truchlících a nádobách na chráněných místech navěsíme v adventním a vánočním čase barevné skleněné ozdoby. Děti ocení, když do truhlíků zapíchneme nějaké keramické, dřevěné či plastové postavičky, symbolizující vánoční dobu. 

Večer v truhlících s chvojím velice efektně vypadá výzdoba s vpletenými elektrickými svíčkami, které však musí být určené pro exteriérové použití.

Živé rostliny 

Zvolit můžeme řadu miniaturních keříků, stromků i bylin odolných vůči nízkým teplotám.

Dřeviny můžeme sázet do květináčů ze všech materiálů – vhodné jsou dřevěné, plastové, keramické i kameninové. Samozavlažovací nádoby nám udělají dobrou službu v létě, v zimě ale rozhodně ne. Při teplotách pod nulou totiž voda zamrzne a led poničí kořeny stromků. 

Kořenový systém by však neměl promrznout, proto přes zimu pro jistotu zateplíme květináče či truhlíky fólií, jutou nebo slámou. Větší nádoby ještě podkládáme polystyrenem. 

Nejoblíbenější jsou jehličnany. Vhodný druh volíme podle toho, kam truhlíky umístíme, jak velkou máme terasu nebo balkón. Sázíme je do kvalitního substrátu, samozřejmě nesmíme zapomenout na drenážní vrstvu. Hned po zasazení je důkladně zalijeme. 

Zaléváme i při teplotách nad nulou. Mráz totiž půdu vysouší.  

Vhodné jehličnany

• Jalovce je nutné umístit na slunečné jižní či západní balkony a terasy. Všechny druhy jsou světlomilné a vyžadují lehkou půdu. Mají nejrůznější tvary. Některé jsou sloupovité, jiné poléhavé, které zpravidla zdobí jehličí v šedozelených až modrých odstínech.
• Borovice má podobné nároky na pěstování jako jalovec. Do nádob se nejčastěji sázejí různé odrůdy borovice horské. Trpasličí odrůdy dobře vypadají zasazené samostatně, ale dají se kombinovat například i s vřesem a trávami. Zakrslá odrůda Mops má sytě tmavě červené jehličí.
• Smrky nejsou náročné ani na stanoviště, ani na kvalitu půdy. Potřebují ovšem dostatek vláhy. Najdete mezi nimi spoustu druhů, které mají i zakrslé formy.
• Cypřiše jsou vhodné do měst, protože dobře odolávají i znečištěnému prostředí. Nezničí je ani příliš nízké teploty. Všeobecně jsou náročnější na kvalitu půdy a vyžadují vyšší vlhkost vzduchu. Existuje velké množství druhů a odrůd, které se liší nejen barvou. Jehličí mohou mít světle i tmavě zelené, šedé, modré nebo třeba žluté. 

Dřeviny s celoročně zelenými listy

• Zimostráz, buxus, skalník, břečťan, cesmína (navíc ideální vánoční rostlina), brslen, zimolez, mahonie cesmínolistá.

Vřesy a vřesovce

• Dělají parádu po celou zimu. Na jaře je přesadíme někam do záhonu nebo do skalky, kde pookřejí, rozrostou se. Další zimní sezónu opět mohou strávit v truhlíku. Honosí se širokou barevnou škálou – od bílé, růžové, vínově fialové, dokonce až po žlutou.

Jehličnany, stálezelené dřeviny a vřesy můžeme kombinovat se stříbrným starčekem, rovněž stříbrným krásnohlávkem, nazývaným pro podobnost se smotaným drátem drátovec, či libavkou poléhavou. To je stálezelená rostlina, která má ráda kyselou půdu a slunečné místo. Její červené plody připomínají brusinky. Některé druhy libavky mají bílé nebo modročerné plody.

Do kompozic s živými rostlinami můžeme podle vlastní fantazie naaranžovat suché rostliny a různé ozdoby.  

V zimních truhlících a nádobách to sluší i některým mrazuvzdorným sukulentům. Mezi nejznámější otužilé sukulenty patří mnoho druhů netřesků, netřeskovců a rozchodníků. Dokonce k nim můžeme přisadit i některé druhy opuncií, které patří mezi kaktusy. Krásné jsou kompozice těchto rostlin doplněné výraznými, především bílými kameny, ale i lasturami.