Téměř 95 % českých domácností vlastní automatickou pračku. A proto si mnozí z vás řeknou: „Ruční praní? To už snad v jedenadvacátém století neexistuje!“

Vaše moderní automatická pračka si možná poradí s každou textilií. Ale je stále mnoho domácností, které ruční praní nezavrhly přesto, že automatickou pračku vlastní. Na chatě či chalupě ji určitě má málokdo. Rovněž pokud nemáme hodně členů domácnosti ženského pohlaví, trvalo by dlouho, než nastřádáme jemné prádlo na celou pračku. A co když si chcete zítra vzít své oblíbené tričko, ono je v koši na prádlo, a prát se bude až pozítří?

Ruční praní chce své

Na ruční praní bychom rozhodně neměli použít prášek do automatické pračky. Na trhu je řada šetrných saponátů, jádrových mýdel, dokonce i v tekuté formě. Někdo zvlášť choulostivé tkaniny přepírá ve vlasovém šamponu.

Chybou je kousky prádla na přeprání hodit do prázdného umyvadla nebo vany, nalít saponát a nakonec pustit vodu z kohoutku či sprchy. Saponát se totiž do tkaniny nerozlije rovnoměrně, síla vody dopadající na tkaninu ji zas může poškodit. Zásadně tedy nejdříve napustíme vodu podle doporučení na visačce, přidáme optimální množství pracího prostředku, vodu důkladně rozmícháme a teprve poté do ní vložíme oděv nebo prádlo. Lehce na něj v lázni zatlačíme, aby se úplně ponořil.

To samé platí o máchání. Pokud bychom se snažili vymáchat jemné prádlo pod tekoucí vodou, může dojít k protažení vláken a jejich zničení. Proto vyprané a lehce vyždímané prádlo vložíme do čisté vody a jemným stlačováním opatrně zbavíme saponátu. Opakujeme tolikrát, dokud není voda čistá.

I ždímání chce své. Pokud nepřepíráme nezničitelnou bavlnu, rozhodně vypraný kousek neždímáme kroucením. To bychom ho zaručeně zničili. Doporučuje se ždímaný kousek oběma rukama pečlivě zvednout z vody na máchání a jemně se jí snažit vymáčknout co nejvíc. Pak oděv položit naplocho na dobře savý ručník, společně s ním zarolovat a stisknout. Po rozbalení dát prádlo usušit.

Ani klasické pračky nezmizely

Skoro by se chtělo věřit, že klasické pračky už na trhu nejsou. Přece se do nich musí napouštět voda, ohřívat, prádlo nasáklé vodou přemístit do odstředivky, máchat a znovu ždímat. Řada lidí však na ně dosud nezanevřela, a tak je výrobci stále nabízejí.

Jsou samozřejmě dokonalejší, úspornější a jednodušší na obsluhu než jejich předchůdkyně. Dodnes se ale také používají i jednoduché ruční pračky. Pere se tak, že obsluha točí klikou, která otáčí velkým rotačním pouzdrem, ve kterém je umístěno prádlo s vodou a pracím prostředkem.

Samozřejmě většina dnešních domácností má automatickou pračku, která se rok od roku zdokonaluje, spotřebuje méně vody, méně energie, dokonce jsou prý na světě takové, které k praní nepotřebují vodu!

I automatická pračka chce své

Mohli bychom předpokládat, že automatickou pračku zvládne každý. Ale není tomu tak. Nabízí spoustu programů a je záhodno si pořádně přečíst návod, k čemu je který program určený.

Čím modernější pračka, tím ekonomičtější provoz. Díky tomu můžete prát na nižší teploty, než jsou ty maximální natištěné na visačkách oblečení. Tím ušetříte nejen za elektřinu, ale šetříte i prané textilie.

Ale pozor, v touze po úsporách (abyste nemuseli třeba prát dvakrát za sebou) pračku rozhodně nepřeplňujte. Buben by měl být naplněný maximálně z 80 %, v případě jemného prádla a šetrného praní pak jen ze 2/3. Doporučuje se takové textilie nejprve vložit do pracího vaku, pak teprve do bubnu. Prádlo se nebude ničit třením o stěny bubnu.

Pečlivě odměřujte prací prostředek. Výrobci to mají opravdu dobře prověřené, kolik pracího prostředku je optimální na různě zašpiněné textilie.

Nezapomínejte ani na pravidelné čištění pračky. Někdy se divíme, proč prádlo není po vyprání voňavé. Na vině je zanesený filtr.

Na skvrny je lepší se připravit před vložením potřísněného kousku oděvu do pračky. Skvrnu namočíme do studené vody (teplá by vedla ještě k intenzivnějšímu „zažrání“ skvrny do textilie) a přemneme. Odolné skvrny zmůžou odstraňovače skvrn a velkým pomocníkem je takzvané žlučové mýdlo.

Víte, že?

• Zpočátku se pralo v čisté vodě – v řece, v potoce, otloukáním prádla o kamení a jeho mácháním.
• Později se začaly používat různé tlouky a plácačky. První zmínky o mýdle se objevují již v roce 2800 př. n. l. v Babylonii, k nám se dostalo mnohem později.
• Velkým skokem byl vynález valchy koncem 18. století. Vyráběly se z různých materiálů (dřevo, pálená hlína, kámen, plech, sklo, naposled umělá hmota). Možná, že se u vás ještě najde někde na půdě. Třeba na chatě stále ještě může udělat kus práce!
• V roce 1874 vyrobil Američan William Blackstone pro svou manželku k narozeninám první rodinnou bubnovou pračku.
• Automatická pračka se v Americe objevila v roce 1937 a prala, máchala i ždímala. V té době se u nás používaly dřevěné bubnové pračky na kliku, jíž pradlena ručně otáčela. První automatické pračky se i u nás objevily v šedesátých letech minulého století a byla to velká událost.