Zmateně stojíte před regálem s pracími prostředky a říkáte si, k čemu tyto pomocníky potřebujete, když každý druhý prací prostředek zaručuje sněhovou bělost a neopakovatelnou hebkost prádla. Proč byste nad těmito pracími pomocníky neměli ohrnovat nos?

Stejně jako pro lepší fotografování dáte přednost kvalitnímu fotoaparátu než tomu v mobilu, pro luxusní poslech hudby upřednostníte výkonné reproduktory a na špičkový film se raději podíváte na domácím kině než přenosné televizi, tak také vybrané kousky vašeho textilu ocení specializované pomocníky, které základnímu pracímu prostředku pomohou dosáhnout lepšího vzhledu praných kousků z šatníku.

Bělidlo

Kdo by chtěl nosit zaprané prádlo nebo se utírat do zašedlých ručníků? Mít zářivě bílé ubrusy, utěrky, prostěradla, to byla odjakživa chlouba hospodyněk. Proto je po vyprání několikrát máchaly, nechávaly v odbarvovací a rozjasňovací péči sluníčka rozprostřené na trávníku a ještě je několikrát kropily vodou.

Dnes máme na výběr řadu speciálních přípravků. Při výběru bereme v potaz tvrdost naší vody, která se nemalou měrou na zažloutnutí prádla podílí. Samozřejmě záleží také na složení samotné tkaniny, kterou chceme bělit. Nejčastěji a nejsnáze se bělí bavlna nebo směsi s umělými vlákny. Někdy je potřeba prádlo nebo oblečení bělit několikrát po sobě.

Ale pozor, buďme opatrní s použitím bělidel na chlorové bázi; textilie sice vybělené jsou, ale když se prádlo suší na slunci, časem stejně zežloutne. Berme také do úvahy, zda námi zvolené bělidlo neničí přírodu.

K vybělení nemusíte nutně používat zakoupené chemikálie. Jde to i přírodní cestou. Do pračky je možné přidat cca 100 ml citrónové šťávy, která se o větší bělost spolehlivě postará. Šumivý roztok octa a sody odstraní zašednutí nebo žlutý nádech prádla. To je však poté poněkud tvrdší. Samotný ocet vodu změkčuje a dokáže vybělit jak prádlo, tak i záclony. Pokud do pracího roztoku přidáváme pravidelně jedlou sodu, bude si udržovat přirozenou bílou barvu.

Škrob

Zdálo by se, že odchází v zapomnění. Což je škoda! Prádlo, které při praní na konci pracího programu naškrobíte, zůstane déle čisté. Škrob na látce vytvoří prakticky neviditelnou vrstvu, která vlákna ochraňuje. Z naškrobeného prádla sklouzne špína téměř sama a lehce se při dalším praní vodou odplaví. Škrobením také dosáhnete vyšší stálosti barev, pevnosti a pružnosti materiálu.

V minulosti bylo škrobení naprosto běžnou záležitostí. Háčkované, vyprané a naškrobené záclony se vypínaly do obrovitých rámů. Stejně tak se do rámů napínaly háčkované dečky a přehozy. Škrob se přidával do lázně na máchání bavlněného oblečení, silně naškrobené byly spodničky, balónové rukávky. To už se skutečně nedělá. Ale povlečení, ubrusy, případně košile naškrobit můžete. Nikdy ale neškrobte ručníky, utěrky a kapesníky – naškrobené nesají vlhkost!

Koupit si můžete tekutý škrob, ale můžete si tak jako dřívější pradlenky škrob uvařit. Příprava škrobového roztoku je jednoduchá: jednu vrchovatou polévkovou lžíci bramborového škrobu rozmícháte v 250 ml studené vody. Do varu poté uvedeze 750 ml vody, do které za stálého míchání vlijete mírným proudem rozmíchaný škrob. Až se začnou tvořit bubliny, vaříte ještě dvě minuty. Takto uvařený škrob přecedíte.

Aviváž

Aviváže obsahují nejrůznější složky, které prádlo změkčují a „navoní“. Navíc brání vzniku elektrostatických nábojů u tkanin s vysokým podílem umělých vláken, které jsou v dnešní době takřka všudypřítomné.

Měkčí oblečení je příjemnější na těle, méně se mačká, snadněji se žehlí. Tenký film aviváže, který obalí jednotlivá vlákna, rovněž odpuzuje špínu a prádlo lze snadněji vyprat. Základem je pochopitelně správné dávkování.

Určité druhy textilu by však rozhodně neměly s aviváží přijít do styku vůbec, anebo jen v malém množství. Příliš aviváže nesvědčí ručníkům, které jsou sice hebké, ale nesají vodu. V aviváži bychom neměli máchat utěrky. Aviváž také nikdy nesmíme používat na funkční prádlo, protože tenká, elektricky vodivá vrstvička ucpe strukturu tkaniny, která zajišťuje odvod tepla a vody od těla. V takovém oblečení se nebudete cítit ani trochu dobře. Naštěstí během několika dalších praní (bez aviváže) se funkčnost prádla obnoví.

Pečlivě vybírat z nabídky aviváží by měli ti, kteří mají citlivou pokožku. Na obalu by měla být informace, že složení prostředku bylo dermatologicky testované, a je vhodné jak pro jemnou pokožku miminek a malých dětí, tak pro osoby s citlivou pokožkou, stejně jako pro alergiky. Ještě věrohodnější je pak na obalu vytištěné doporučení Evropského centra pro výzkum alergií (ECARF).

Dnešní značkové aviváže rovněž ctí ekologické principy. Složky, které obsahují, jsou z velké části biologicky rozložitelné. Kromě toho prádlo vyprané v aviváži rychleji schne. To ocení ti, kteří suší prádlo v sušičce.