Svíčková – její silnější konec (palec) se hodí na pečení, dušení, minutky i steaky. Ze střední části připravíte fantastické bifteky a ze špičky medailonky a soté.
Roštěnec – jak už název napovídá, používáme jej k přípravě roštěnek, na dušení, grilování, pečení, na minutky. Nízký roštěnec se hodí k přípravě rostbífů. Vysoký roštěnec má poněkud tužší maso, a proto jej používáme k pečení v celku.
Kýta – hovězí kýtu můžeme rozdělit na několik částí: Špička představuje nejkvalitnější část kýty, jde o jemné a šťavnaté maso. Mladá špička se hodí na minutky, můžeme ji vařit, péct, dusit i grilovat. Květový šál (pravý ramsteak) nachází široké uplatnění při pečení, dušení i grilování. Spodní a horní šál, jehož součástí je i falešná svíčková, podšál, malý a velký ořech – dobře uleželý se hodí na bifteky. Falešná svíčková je poněkud tužší, ale vhodná k dušení, pečení i grilování. Ze šálu můžete připravit vynikající rolády a závitky, pečené i grilované řízky. Zadní kližka o oháňka má šťavnaté maso s větším množstvím šlach. Připravují se z něj vývary a guláše.
Bok a pupek má všestranné využití při vaření, mletí, na guláše.
Plec – také plec dělíme na několik částí: Kulatá plec (falešná svíčková) se používá na grilování, vaření a dušení. Nízká a vysoká plec má opět široké využití pro pečení, dušení, vaření.
Přední kližka – každý labužník dobře ví, že guláš z kližky prostě nemá chybu.
Vysoký roštěnec – je tužší než nízký roštěnec. Můžeme jej vařit, péct i grilovat.
Krk – na vaření, guláše i k mletí.
Žebra, péro – výborné pro přípravu vývarů a polévek.
Líčko – opět se hodí na polévky, ale i na guláše.
Mozek – labužníci si pochutnávají na dušeném nebo smaženém mozečku. Připravují se z něj také nejrůznější pomazánky.
Jazyk – čerstvý i dušený se připravuje dlouhodobým vařením. Chutná s bramborovou kaší, rajskou omáčkou i dušenou zeleninou.
Srdce – také příprava srdce trvá delší dobu. Hodí se na polévky a vývary.
Plíce – zpravidla je připravujeme na kyselo nebo na víně.
Dršťky – milovníkům dršťkové polévky je nemusíme dlouze představovat. Kromě polévky je můžete připravovat také dušené na paprice a houbách nebo smažené.
Játra – jsou dosti tvrdá, mletá se používají do knedlíčků, placek, halušek.
Ledviny – musí se důkladně očistit od močových kanálků. Nejčastěji je připravujeme dušené.
Vemeno – ačkoliv je velmi tuhé a jeho příprava trvá dlouho, můžeme ho vařit, smažit, dusit na paprice.
Kýta – podobně jako u hovězího ji můžeme rozčlenit na: Vrchní šál, což je šťavnaté maso vhodné k dušení a pečení. Spodní šál má libovější maso na minutky, grilování, pečení i dušení. Velký a malý ořech je nejšťavnatější část kýty. Podobně jako spodní šál se hodí na minutky, pečení, dušení.
Panenka – nejjemnější část vepřového. Připravujeme z ní minutky a medailonky.
Pečeně (karé) – velmi oblíbený díl vepřového masa. Je křehčí než kýta, příprava je tedy rychlejší. Pečeni můžeme grilovat, opékat, smažit, péct.
Krkovice – maso prorostlé tukem, šťavnaté, křehké. Využívá se k smažení, grilování, pečení.
Plec – tučnější a tužší maso. Hodí se k pečení, dušení, k mletí, na guláše.
Bůček – prorostlé maso vhodné k nadívání, pečení.
Kolena – připravují se pečená nebo vařená.
Hlava – je využívána k přípravě tlačenek, jitrnic. Milovníci zabijaček si pochutnávají na vařené hlavě s křenem.
Nožičky – mnoho masa na nich nenajdeme, ale jsou nezbytnou součástí při přípravě rosolů a huspenin.
Ocásek – podobně jako nožičky se využívá v rosolech a huspeninách.
Mozek – široké využití při dušení, smažení, přípravě polévek a pomazánek.
Jazyk – nejznámější pokrm je vařený jazyk s křenem. Přidává se do tlačenek a nářezů. Lze jej udit.
Srdce – součást tlačenek a nářezů, vařený se konzumuje s omáčkami.
Plíce – používají se při přípravě jitrnicového prejtu, kaší, nákypů a zadělávaných pokrmů.
Játra – křehké maso vhodné na minutky. Uplatní se i při přípravě pomazánek a nákypů.
Ledvinky – před přípravou je důležité je důkladně očistit od močových kanálků. Ledvinky s rýží jsou známé snad každému.