To dá rozum, že na výlet se všichni musíme pořádně zásobit jídlem a pitím. Panička napeče řízky, ale pro mne nabalí moje obvyklé granule. (Kousek řízku mi ale dají, když udělám ty své oči). Mé psí kamarádce jezevčici Barče, která s námi se svou rodinou také často na výlety vyráží, berou psí paštiky. Jak jsme prostě zvyklí.
Vůbec nejdůležitější je vzít pro nás hodně vody. Kdybychom zvlášť v teplém počasí a na dlouhém pochodu nepili, mohli bychom dokonce vážně onemocnět. Prý 17kilový dospělý pes, jako jsem já, by měl denně vypít skoro litr vody, při námaze a horku samozřejmě víc! No, já si myslím, že velmi zásadní je také nezapomenout zásobu dobrůtek. Jak by mě odměnili, když budu hodný?
Jezdíme na výlety často, a proto jsme všichni dobře vybavení. Máme cestovní zásobníky na granule, skládací misky a sklopné láhve, které jsou lehké, nezabírají místo a napít se mohu, hned jak se rozloží.
Někdy s mými lidmi cestujeme na výlet autobusem nebo vlakem. Tehdy stačí, abych měl obojek, vodítko a náhubek. Já mám na cestování a výlety pěkně měkce vypodložený postroj, je pohodlnější. Náhubek se mi samozřejmě nelíbí, ale chápu, že když ho dopravci hlavně kvůli ostatním cestujícím chtějí, musím to vydržet.
Ale na dlouhé výlety vyrážíme autem. Když jsem byl malý, připoutali mě na zadní sedadlo ve speciálních bezpečnostních kšírkách. To víte, že jsem chtěl dopředu k paničce na klín, ale to je zakázané. Páníček říkal, že bych určitě skákal za jízdy po autě a mohl bych způsobit nehodu!
Má kamarádka Barča moc nevyrostla, koupili jí speciální přepravku, kterou upevňují bezpečnostním pásem na zadní sedadlo nebo ji umístí do prostoru nohou mezi přední a zadní sedadlo. Viděl jsem, že takové přepravky dávají pejskům i do zavazadlového prostoru.
Já jsem ale vyrostl dost. Proto mi do zavazadlového prostoru pořídili velkou klec. Dává se i mříž. Dovnitř mi dávají mou oblíbenou deku a hračku, jsem tam velmi spokojený. Konec konců dobře vím, že mě nejdéle každé dvě hodiny vypustí, abych se proběhl, přečetl si v trávě vzkazy a označkoval místo, že jsem tam byl. Máme s sebou i sáčky na mé exkrementy, abychom neznečistili třeba parkoviště.
Na výlety jezdíme snad v každém počasí. Jen když opravdu hodně celý den prší, radši zůstaneme doma. Ale z toho, že nás na cestě přepadne déšť, si nic neděláme.
Já jsem mladý a zdravý, hodně chlupatý, tak mi ani voda na kůži neprosákne. Pro případ, že bychom hodně zmokli, mají mí lidé s sebou ručník a pořádně mě s ním vysuší. Jsou ale pejskové, zvlášť štěňata a starší psi, kteří by mohli nastydnout. Říká se to také o jezevčících, že jsou náchylní na záda a ledviny. Tak pro ty je vhodná pláštěnka. Barča ji má. A v zimě je pak dobrý obleček.
Když už mluvíme o počasí, měli bychom pamatovat na to, že v horku nesmíte pejska nechat někde uvázaného na slunci nebo zavřeného v rozpáleném autě a jít třeba na prohlídku zámku nebo do restaurace. Však už takových tragických případů bylo, že se páníčci vrátili a našli svého psího kamaráda v mdlobách nebo ještě hůř.
Mí páníčci raději návštěvu sebekrásnější památky oželí, do restaurace jdou jen tam, kam smím i já. Anebo jdou jen ve třech a čtvrtý člen naší výpravy se se mnou vydá na procházku nebo počkáme někde v chladu a ve stínu.
Páníček má samozřejmě v autě autolékárničku. Pro mě ale mají speciální cestovní lékárničku. Obsahuje obvazy, dezinfekci na ošetření drobných bodných nebo řezných ran, mastičky a léky, které bych mohl potřebovat. Také jsou tam kapky na zklidnění očí od prachu a pylu. To využívám docela často. Kleštičky na vytahování klíšťat jsou tam také, ale naštěstí mi dali prostředek proti klíšťatům a jiným podobným nepřátelům, tak mohu volně pobíhat v trávě.
Já cestuju v pohodě, ale Barča se stresuje a pak při jízdě autem zvrací. Pro ni mají speciální prášky, které proti tomu zabírají.
Mám dokonce pojištění pro případ úrazu nebo onemocnění. Zatím jsem ho využít nepotřeboval, ale páníčci říkají, že jistota je jistota.
Cestujeme hlavně po republice, ale už jsme byli i za hranicemi, třeba v Bavorsku, na Slovensku nebo v Polsku. Letos se dokonce chystáme do Chorvatska. Mám samozřejmě čip a mezinárodní očkovací průkaz, kde si každý přečte, že jsem očkovaný proti obvyklým psím nemocem a hlavně proti vzteklině. Udělají mi i pojistku, kdybych způsobil nějakou škodu…
Přeji všem psím kamarádům krásné výlety se svými lidmi! Váš Rex