Ve více než padesáti zemích světa se každoročně (ačkoliv někde v jiný datum) slaví Den stromů. Díky němu byla u nás zasazena například známá Husova lípa pod Petřínem nebo všestudentská lípa Jarníkova na pražském výstavišti. Každý rok se v tento den konají akce, jejichž středem pozornosti jsou právě stromy.
Co nám zůstalo a co se v našem jídelníčku od roku 1993 změnilo? Občas není na škodu poohlédnout se o pár let zpět a zamyslet se nad dřívějším životním stylem. Jak jsme se stravovali před pětadvaceti a více lety?
Byli (a někteří ještě jsou) slavní a mocní. Muži, kteří nějakým způsobem ovlivnili naše dějiny, byli také jen lidé s docela obyčejnými chutěmi. Co rádi baštili tatíček Masaryk, Klement Gottwald nebo Gustáv Husák?
Významnou součástí naší historie je i způsob, jak se u nás lidé v určité době oblékali. Zastavme se u dvou mezníků našich dějin, roku 1918, kdy se na mapě světa objevilo Československo, a roku 1993, kdy z mapy zmizelo a narodila se Česká republika.
Podle dění ve filmech pro pamětníky by se mohlo zdát, že život za první republiky byl jedním velkým dýchánkem v šantánech. Pro nejvyšší vrstvy to tak skutečně mohlo být, prostí smrtelníci však na obdobnou zábavu dosáhli pouze stěží. Stačí vzpomenout na proslulého Kristiána. Pojďme se na chvíli vžít do kůže těch, kteří přece jen prostředky na občasné kulturní a sportovní povyražení měli.
Když se řekne prvorepubliková kuchyně, nejspíš se většině čtenářů vybaví slavnostně prostřené stoly paní továrníkové či lékárníkové. Realita je ovšem mnohem skromnější, než se z filmů pro pamětníky může zdát. Ale neznamená to, že byste si před sto lety na obědě či večeři nepochutnali.
V současné době je na světě stále asi pětina obyvatel negramotná, přičemž dvě třetiny z nich jsou ženy a přibližně 67 milionů dětí nechodí do školy. Tento smutný fakt se snaží připomenout Mezinárodní den gramotnosti, který se slaví každodoročně 8. září již od roku 1966.