Dovolujete dětem zapojovat se do vaření? A svěříte jim použití reálných nástrojů v čele s ostrým nožem? Nebo je raději vykážete do bezpečí jejich dětské kuchyňky? Objevte s námi odvahu pozvat je ke společnému vaření a připravte bezpečné prostředí pro jejich kulinářské objevy.

Když jsem svou asi osmnáctiměsíční dceru začala vpouštět do kuchyně a zapojila ji do všedního chodu, potýkala jsem se s obdivnými a zároveň soucitnými pohledy svých blízkých. Ano, všude byl nepořádek, často jsem si za to spílala a bála se, co dcerka svýma neohrabanýma rukama způsobí. Brzy tuhle paniku vystřídala oboustranná spokojenost a nadšení z toho, že trávíme čas při smysluplné činnosti. 

Dcera sice dostala vlastní dřevěnou kuchyňku s bohatým vybavením včetně plastového i dřevěného náčiní a pestrých druhů zeleniny, nicméně vůně a chuť skutečné kuchyně jí učarovala víc. Jistě jste sami zjistili, že děti atrapy určitého nářadí rychle prokouknou a daná hračka je přestane zajímat. Proto sáhněte bez obav po reálném kuchyňském náčiní. Ušetříte čas, finance a vlastně i místo v domácnosti. 

Bezpečí na prvním místě

Vyberte menší kusy lépe přizpůsobené dětským rukám. Nemusí být nutně označené jako „vhodné pro děti“, protože se často jedná o předražené zboží, které má stejnou kvalitu i funkci jako běžné náčiní. Pokud potřebujete rozšířit výbavu kuchyně, zvažte nákup různobarevných plastových prkének, kdy každé z nich je určené na jiný druh suroviny (maso, ovoce a zelenina, pečivo atp.).

Děti totiž barevné věci milují! Zajímat je bude i skleněné (tady ovšem pozor na větší hmotnost a také případné střepy) či průhledné plastové nádobí, kdy mohou dobře vidět všechny suroviny a zkoumat jejich mísení a změnu konzistence, např. při šlehání sněhu z bílků. Nic nezkazíte, sáhnete-li po přírodních materiálech, jen je třeba dbát na jejich specifika při pravidelné údržbě. 

Nůž dětem do ruky (ne)patří

Používání ostrých nožů v dětských rukou je velmi diskutabilní. Rozhodnutí by mělo být čistě na rodiči. Ten dokáže nejlépe zhodnotit zručnost a opatrnost svého malého pomocníka. Každopádně by dítě mělo být seznámeno s možnými riziky a při používání nože a všech ostrých nebo nebezpečných nástrojů musí být pod dohledem dospělé osoby. Dítě s nožem nikdy nesmí chodit po místnosti ani si s ním bezúčelně hrát, což obvykle děti, kterým je dovoleno ostrý nůž používat, bez problémů chápou a akceptují.

Dětské nože mají obvykle zakulacenou špičku a mohou být opatřeny ochranou prstu. Ta pomáhá jednak ke správnému úchopu nože, jednak chrání před sklouznutím ruky na čepel. Alternativou může být také plastový nůž nebo vlnkový kráječ zeleniny. Případně lze použít malý dezertní nůž, kterým mohou nejmenší pomocníci zkoušet krájet měkké suroviny, jako je např. banán, sýr nebo vařené vejce, a tím trénovat na budoucí ostré nože. Skvělého výsledku docílíte i použitím vykrajovátek na ovoce a zeleninu, která však vyžadují větší fyzickou sílu. 

Zkuste dětem ukázat, jak fungují električtí pomocníci v kuchyni a jaká skýtají nebezpečí. Dcera se díky tomu, že mohla osahat a vyzkoušet všechny rachtající přístroje a vidět je v provozu na vlastní oči, přestala bát hluku, který vyluzovaly. Ve dvou letech je schopná s malou asistencí vyšlehat těsto na bábovku nebo si připravit ovocné smoothie. Na druhou stranu se drží v bezpečné vzdálenosti od plynového sporáku i rozpálené trouby.

Pouštíte-li do kuchyně nejmenší děti, zvažte výrobu nebo koupi tzv. učící věže. Mezi maminkami jde v posledních letech o oblíbenou pomůcku, díky níž se dítě může účastnit dění ve „vyšších patrech“ celé domácnosti. Oproti klasické židli přisunuté ke kuchyňské lince je tato věž vybavena bezpečnými schůdky a ohrádkou, díky které dítě nespadne z výšky dolů. Později ji můžete přestavět třeba na stoličku nebo univerzální schůdky.

Hrajeme si v kuchyni

Jakou činností se zavděčíte všem dětem bez rozdílu věku? Jednoznačně omýváním surovin. Pokud k tomu navíc přidáte kartáček, máte pomocníka bez dlouhého přemlouvání. Na trhu jsou k dostání dokonce speciální malé dětské kartáčky, které mají kulatý tvar a krásně zapadnou do dlaně. Ovšem ani klasický obdélníkový kartáč nebo čistič na sklenice s dlouhou rukojetí vaše pomocníky neurazí. 

Když mluvíme o tekutinách, dovolte dětem přelévat je z jedné nádoby do druhé, zkoušet nejrůznější odměrky a trychtýře, zkoumejte přelévání tekutin přes cedník atp. Stejně můžete experimentovat i s moukou. Když se tyto dvě suroviny nakonec smíchají, veledílo vrcholí. Jen je nutné počítat s nepořádkem, který by si po sobě malý průzkumník měl aspoň částečně uklidit sám. 

Pusťte dětské kulináře i k činnostem, které nepatří mezi každodenní. Můžete společně zkusit roztlouct oříšky v hmoždíři, rozemlít potraviny ve mlýnku, vyšlehat v ručním šlehači sníh z bílků nebo šlehačku. Všechny tyto činnosti jsou důležité pro nácvik jemné a hrubé motoriky. Děti bude bavit naklepávat maso, rozvalovat těsto, šťouchat brambory nebo strouhat sýr. K žádným těmto činnostem nepotřebujete speciální pomocníky. Bohatě postačí běžné vybavení domácnosti. 

Chcete-li mít doma malého světoběžníka, můžete mu dokonce pořídit dětský set na učení práce s jídelními hůlkami. Byť se to může zdát jako bláznivý nápad, je to skvělá a zábavná forma, jak svého malého jedlíka trénovat ve zručnosti. Stejně vtipné okamžiky si připravíte, pokud zkusíte naučit dítko pracovat se servírovacími kleštěmi či pinzetou.

Slepá bába v kuchyni

Zábavu představuje i poznávání surovin či náčiní se zavázanýma očima. Nejprve můžete zkusit nabídnout dětem bezpečné náčiní nebo potraviny a nechat je hádat podle tvaru, o co se jedná. Případně nakrájejte malé kousky ovoce a zeleniny, které vkládejte dítěti do úst, a trénujte, jak chytré mají chuťové pohárky. Stejně mohou hádat vůni koření, kávy nebo specifických surovin (ocet, salátová okurka, droždí atp.).

Starší děti mohou v kuchyni procvičovat své počtářské schopnosti. Mohou počítat suroviny používané při vaření, sčítat, odčítat. Díky praktickému použití také lépe pochopí jednotlivé míry. V kuchyni se navíc uplatní i fyzikální a chemické poučky. Schválně jestli dokážete dětem vysvětlit, proč se používá kypřicí prášek, jak funguje kynutí těsta nebo proč vaječný bílek při vyšlehání změní svou konzistenci? Zabrousit můžete i do dějepisu či zeměpisu. Budou vaše robátka vědět, kdo a odkud přivezl do Evropy brambory? Fantazii se meze nekladou a už Jan Amos věděl, že výuka by měla probíhat hlavně hravě.

Naučte děti od začátku používat vhodné oblečení, které jim při vaření nebude překážet – krátké rukávy, sepnuté vlasy nebo dobře padnoucí kuchařská čepice, samozřejmě zástěra i chňapka by měly být automatickým vybavením každého malého kuchtíka. Budou na ně náležitě hrdí a maminka se nebude bát, jestli jejich oblíbené oblečení nepřijde k úhoně.