Neziderské jezero patří k nejzajímavějším vodním plochám nejen v Rakousku, ale i na starém kontinentě. Proto není divu, že se v roce 2001 dostalo na Seznam světového dědictví UNESCO. A protože je vlastně nedaleko, tak si k němu můžete udělat třeba o víkendu výlet, určitě nebudete litovat.

Fakta u údaje

Jeho rozloha je vskutku úctyhodná – 315 km2, z toho 75 km2 leží v Maďarsku a 240 km2 v Rakousku. Samotná rakouská část z něj dělá největší jezero v zemi. Hlavní severojižní délku má 36 km a šířku od 5 do 14 km.

Jezero rozhodně nešetří mnoha unikáty. Je například jediným stepním jezerem ve střední Evropě. Ani se nechce věřit, že povodí jezera o takové velikosti nemá prakticky žádný přítok ani odtok. Vodu získává totiž asi z 80% pomocí spodním pramenům z Malé maďarské nížiny. Jelikož jsou to prameny minerální, voda je tím pádem mírně slaná. Mineralizovaná voda s kombinací písčitého dna se během slunečních dnů rychleji prohřívá, takže v letních měsících dosahuje běžně kolem 26°C. To má ale za následek velké odpařování. V dlouhé historii Neziderského jezera se dokonce několikrát stalo, že zcela vyschlo, naposledy v l. 1867 – 1871.

Vídeňské moře

Jezero je skutečným rájem pro vodní rekreaci, především mezi obyvateli hlavního města, kteří jej příznačně nazývají Vídeňské moře. Hlavně méně zdatní plavci se tu budou cítit bezpečně, jeho průměrná hloubka nedosahuje překvapivě ani jednoho metru. Dokonce ani ve středu se nemusíte obávat dna, sahá maximálně 1,8 m pod hladinou. Díky stabilnímu větru se dá po Neziderském jezeře také plachtit a surfovat, a to téměř devět měsíců v roce. V letní sezoně lze k projížďkám po jezeře využít lodičky na elektrický pohon a cestu mezi břehy vám na několika místech zkrátí pravidelná lodní doprava. I v zimě jezero neosiří, zmrzlou ledovou plochu hojně užívají vyznavači ledového plachtění a bruslení.

Všude samý rákos

Čeho si nelze při pohledu na Neziderské jezero nevšimnout, jsou nekonečné rákosové porosty. Ty ho kolem dokola pokrývají asi ze čtyř pětin, což vytváří největší zarostlou plochu touto rostlinou v evropě. Rákos má pro jezero doslova strategický význam, protože kvůli velké spotřebě živin ho tím chrání před přehnojením. Také se pravidelně sklízí, využíván je především jako krytina na střechy či lidovými umělci k výrobě košíků, zástěn, podnosů apod. Samotné rákosové porosty i bezprostřední oblast okolo jezera jsou známé jako ptačí rezervace mezinárodního významu. Skvělé podmínky tu nachází až 300 druhů běžných i ohrožených opeřenců, za všechny uveďme volavku stříbřitou.

Víno a vinice

Být u Neziderského jezera a neochutnat víno snad ani nelze, vždyť zdejší vinařská oblast je druhá nejvýznamnější v Rakousku. Východní břehy jsou už od římských dob osázeny rozlehlými vinicemi. Zrcadlící hladina poskytuje révě bohatost slunečního svitu a společně s ojedinělým složením hlinité půdy s příměsí jílu a vápence dávají vínu unikátní chuť. Z bílých vín doporučujeme Ryzlink vlašský, Sauvignon a Chardonnay, z červených St. Laureát a Pinot Noir, nebo krajovou specialitu, směsku zvanou Inamera.

Památky

Také milovníci historických památek se tady nebudou nudit. Určitě si nenechte ujít návštěvu malebného městečka Rustu, jehož středověké jádro lemují gotické, renesanční a barokní domy. Městu dominuje cenný Rybářský kostel, jehož nejstarší části pocházejí až z 12. století.

Čapí hnízda a další lákadla

Symbolem Rustu jsou čápi, proto nepřekvapí, že značná část domů má na střechách čapí hnízda.

Neméně půvabný je i městys Mörbisch se svými bělostnými venkovskými statky uherského typu, jež slouží jako stylová místa k vychutnávání místních vín i gurmánských specialit.

Mörbisch proslul v hudebním světě každoročním festivalem klasické operety (Seefestspiele), který se koná přímo na hladině Neziderského jezera. Tato přírodní scéna patří mezi nejpůsobivější letní scény v evropě.

Pozornosti by vám neměl uniknout ani jeden z nejstarších a největších evropských kamenolomů, tzv. římský lom u městečka St. Margarethen. Nese jméno podle starých římanů, kteří zhruba před 2 000 lety jako první použili na své stavby zdejší kvalitní vápenec. V pozdějších dobách byl odtud brán kámen na většinu velkolepých staveb ve Vídni, jako jsou Státní opera či císařské sídlo Hofburg. V lomu se už téměř 50 let konají věhlasná sochařská sympozia. Umělecké práce z nich jsou k vidění, kam jen oko dohlédne. Atraktivitu lomu násobí jedna z největších přírodních scén na světě, v níž jsou v rámci operního festivalu (opern Festspiele) pravidelně uváděny populární operní díla a každých pět let Pašijové hry.

Petr Vlček