Letničky jsou veselé a vděčné květinky. Nepřeberné množství tvarů květů a barev letniček zdobí proto naše květinové záhony. Přečtěte si naše tipy, jak letničky pěstovat, abyste z nich měli radost po celé jejich životní období.

Letničky jsou rostliny, které celý svůj životní cyklus prodělají během jednoho vegetačního období. To znamená, že ze semene vyklíčí rostlina, narostou jí stonky a listy, vykvete, vytvoří semena a rostlina odumře.

Tipy na pěstování letniček

Jen velmi malá skupina letniček pochází z našeho klimatického pásma. Většina druhů  má svůj domov v polopouštích a stepích, kde mají dostatek vláhy, světla a tepla k růstu. Pro letničky proto vesměs platí pravidlo, že vyžadují teplé, bezvětrné a velmi slunné polohy. Ve stínu většinou velmi špatně rostou, jsou slabé, vytáhlé, téměř nekvetou a zároveň se snižuje jejich odolnost proti chorobám.

Na půdu všeobecně náročné nejsou, vyhovují jim hluboké, propustné, jen mírně kyselé a nezamokřené půdy. V první části vegetačního růstu zaléváme častěji a později, ve fázi kvetení, již zálivku mírně omezíme. Ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům zajistíme nejen výběrem vhodného stanoviště, ale i použitím správného sponu při výsadbě, vysazováním jen silných rostlinek, vytrháváním nemocných rostlin a preventivním postřikem.

Pro letničky je velmi důležité, aby záhon pro ně určený byl dobře odplevelený a čistý. I v průběhu vegetace půdu kypříme a udržujeme v bezplevelném stavu. Kvetení mnoha druhů letniček podstatně prodloužíme tím, že budeme odkvetlé květy či květenství pravidelně odstraňovat.

Při výsadbách na větších plochách je vhodné používat nižší letničky s dlouhou dobou kvetení, a to buď v jedné barvě, nebo v tmavších či světlejších odstínech jedné barvy. Můžeme však kombinovat i více druhů nebo odrůd. Vyšší druhy letniček naopak používáme jako solitéry nebo jen v malých skupinách. Některé druhy využijeme jako lem květinových záhonů nebo i nízký živý plot. Popínavé druhy můžeme využít k ozelenění pergol, stěn nebo plotů.

Jaké známe letničky?

Vysoké letničky

Královny zahrady jsou slunečnice s jedním květem i vícekvěté, tradiční žluté i barevné. Některé dorůstají do výšky 3 až 4 metrů.Vysévat potřebují až 70 cm od sebe. Do jednoho metru dorůstá okrasný, většinou plnokvětý mák, slézovec, slezovka, jednoletá ostrožka a chrpy. Zajímavou letničkou je laskavec ocasatý, který dorůstá i více než metrové výšky a má nezvykle dlouhá, tmavě růžová květenství. Velmi vděčné jsou krásenky, jejichž něžné květy kvetou až do zámrazu. Zahradu vám provoní tabák křídlatý, který se ovšem pěstuje i v nižších druzích.

Střední letničky

Výšku kolem půl metru bude mít růžová, červená nebo i bílá klárkie neboli lokanka, modrá, světle fialová nebo bílá černucha. Tu po odkvětu zdobí baňaté tobolky, které vypadají půvabně i po usušení. Atraktivní je i modrý nepopínavý svlačec a červený len. Na žádné zahradě by neměly chybět astry, hledíky a velká škála aksamitníků (afrikánů). Velké květy a úhledný kompaktní vzrůst aksamitníku rozkladitého můžete nahradit hustým závojem drobnokvětého aksamitníku jemnolistého, který rozzáří záhony barevnými odstíny od citronově žluté až po sytě oranžovou.

Nízké letničky

Mezi ně patří měsíček, různobarevná sluncovka neboli kalifornský máček nebo žlutá dvoutvárka. Pomněnku připomíná užanka, bíle nebo fialově kvetou iberky, modrá je svazenka, nenápadná, ale opravdu vonná je kytička našich babiček – rezeda. Barevnou obrubu záhonů vám vytvoří jednoletá fialová nebo bílá tařicovka, která dorůstá výšky do 15 cm.

Popínavé  letničky

Hrachor, vilec, povijnice, thunbergie, lichořeřišnice a další popínavky spolehlivě obrostou a mnoha květy rozveselí nejrůznější zdi, ploty, dřevěné či kovové konstrukce.