Pokojové rostliny se do našich domovů dostaly před mnoha lety z nejrůznějších koutů světa a z nejrůznějších přírodních prostředí. Aby se jim u nás dobře dařilo, musíme je umístit na co nejvhodnější stanoviště. Jedny potřebují slunce, druhé se spokojí se stínem, dokonce ho vyžadují. Do úvahy proto musíme brát světové strany oken, která květiny zdobí nebo jsou v jejich blízkosti.

Každé svědčí něco jiného

Jižní strana

Kaktusy a sukulentní rostliny, fíkusy, ibišky, pelargonie, oleandry, krotony, pokojový jasmín a další světlomilné druhy  

Musíme však dbát na to, aby i ty, které slunce milují, v létě, v hodinách, kdy nejvíc praží, netrpěly. Měly by totiž spálené listy a vyschlý kořenový bal. Dobře jim proto udělá nejen častá zálivka, rosení listů, ale i přistínění, například žaluziemi. I květináče hrají svou roli – volíme takové materiály, které se nepřehřívají. Místo plastových bychom raději měli zvolit keramické nebo kameninové. Pokud je opravdu velké vedro, dáme rostliny dál od oken.

Východní strana

Begónie, fuchsie, šeflery, ale i některé druhy kapradin, africké fialky, aloe vera, orchideje, vánoční kaktus

Na východní stranu umisťujeme rostliny, které sice vyžadují dostatek slunečního záření, ovšem vadí jim sluneční úpal v poledne a časně odpoledne. Květiny u oken směřujících na východ se těší ze slunečních paprsků jen dopoledne, kdy tolik nepálí. Na východní straně navíc rostliny tolik nevysychají, a proto nevyžadují tak častou zálivku.

Západní strana

Begónie, bromélie, šáchory, kamélie, lipky, orchideje

Také západní strana je ideální pro pokojové květiny, které mají trochu nižší nároky na světlo a nesnášejí přímý sluneční úpal. Přímé sluneční světlo sem bude svítit v pozdějších odpoledních hodinách. Orchideje na zimu uvítají přesun na jižní stranu.

Severní strana

Kapradiny, klívie, asparágus, hortensie, kořenokvětky, balzamíny 

Na severní straně se dobře daří chladnomilným, otužilým rostlinám a rostlinám s nízkými požadavky na světlo.Slunce do interiéru téměř neproniká a dopadá sem jen slabé rozptýlené světlo.

Šero jim nevadí

Představte si, že existují pokojové květiny, které prosperují i v místnostech s minimem světla. Typickým příkladem je sansevierie, známá jako „tchýnin jazyk“. Patří k nim i snad nejoblíbenější pokojová rostlina, známá jako scindapsus. Existuje na dvacet druhů, řada z nich je různě vybarvená. V úplném stínu samozřejmě tak barevná nebude.

Lidé si ji často pletou s další popínavou pokojovkou. Philodendron Scandens díky lesklým listům a hustému olistění dokonale zapadá do tmavého interiéru. Toulcovka neboli lopatkovec je velmi oblíbená pro svůj svěží vzhled a lesklé listy. Říká se jí také „květina nebo lilie míru nebo domácí štěstí“.

Kam s nimi?

Ne každý má pod oknem parapet. V tom případě můžeme květiny umístit na nejrůznější stolky (nemusí být zrovna speciální květinové) nebo poličky v blízkosti okna. Pokud jsou okna dostatečně velká, mohou rostliny být i v rohu místnosti, ale tak, aby na ně světlo dopadalo. To jde nejlépe u východních a západních oken, kam sluneční paprsky při své pouti oblohou dosáhnou.

Někdo vkládá pokojové květiny do závěsných nádob nebo na malé poličky v různých úrovních okna, případně po jeho bocích. Nádoby mohou být ze dřeva, kovu nebo skla, na rámy oken se připevňují pomocí kovových úchytek. Hodí se hlavně pro menší a miniaturní druhy, kaktusy a pokojové bonsaje. Máme-li více těchto rostlin, lépe vyniknou, když se vysadí do nádob z téhož materiálu a v téže barvě. Důležitým faktorem je v tomto případě i barevnost okenního rámu, vše by mělo spolu ladit.

Jeden čas byly velmi oblíbené otevřené květinové stěny, které svým způsobem rozdělovaly místnosti. Tam je třeba myslet na to, že druhy s převislými výhony umisťujeme vždy spíše na horní poličky, na dolní zase vybíráme nižší vzpřímeně rostoucí a kompaktní jedince.

Když květiny kralují pokoji

Monstera, dracena, palmy, fíkus, pokojový ibišek či různé druhy palem jsou samy o sobě dokonalou ozdobou místnosti. Do velkých velikostí je však můžeme pěstovat jen v tom případě, že máme dostatečně velké a vysoké pokoj, jinak by moc velkou parádu neudělaly.