Přejme přírodě odpočinek, zaslouží si ho. A než svou zahradu uložíme k zimnímu spánku, dejme jí, co potřebuje. I takový trávník, který nás od jara těšil svou jasnou zelení a dával vyniknout stromům, které obklopuje, a květinám na okolních záhonech, musíme před zimou řádně ošetřit. Správně zazimovaný trávník totiž výrazně lépe odolává riziku vzniku houbových chorob a plísní, které s sebou přináší chladno, vlhko a nedostatek světla.
Základem budoucího úspěchu je celý podzim průběžně shrabávat listí a další nečistoty. Ty totiž brání přístupu vzduchu k trávníku, který nemůže dýchat a po několika dnech by se pod vrstvou listí začala tvořit plíseň. Na jaře nás pak mohou zaskočit holá místa, tak zvané vyzimování trávníku, které může být způsobeno celou řadou chorob, z nichž nejčastější a nejznámější je plíseň sněžná.
Proto hrabání rozhodně neodkládejte až na samý konec zahrádkářské sezóny. Z trávníku také odstraňte veškeré kameny a větvičky. Jen v jednom případě můžete listí na zahradě ponechat – na místech, kde byly na podzim v trávníku zasazeny cibuloviny. Tvoří přirozenou ochranu proti mrazům.
Sběr listí může částečně usnadnit i rotační sekačka, která spolu s posečenou trávou a zárodky mechů sbírá do sběrného koše i spadané listí. Na podzim však trávník nesekejte moc nakrátko, tráva v této době roste již pomalu a krátký trávník neposkytuje dostatečnou ochranu proti mrazu. Sekat můžete, dokud teplota neklesne pod 7 stupňů Celsia. V té době také můžete dosévat prořídlá místa v trávníku nebo místa, kde porost přes léto ztratil své původní druhové složení.
Velmi žádoucím zásahem je provzdušnění travní plochy. Obvykle se dělá dvakrát do roka. Poprvé na jaře a pak ještě jednou před příchodem velkých mrazů, aby trávník stačil zregenerovat. K provzdušnění se používají speciální vertikutátory. Na menší plochy trávníku postačí také tak zvané vertikutační hrábě, případně elektrický vertikutátor. Na větší a nerovné plochy se lépe hodí vertikutátor benzínový. Nemusíte ho kupovat, existují půjčovny těchto provzdušňovačů. Než s provzdušňováním začnete, trávník posekejte na výšku tři až čtyři centimetry.
Pokud svůj trávník podrobíte vertikutaci poprvé v životě, možná se po jejím dokončení neubráníte šoku. Zelený kožíšek je místy jakoby vypelichaný. Když však následně aplikujete správné, dlouhodobě působící hnojivo, případně osivo na dosetí holých ploch, bude zelený koberec brzy jako nový. Pozor ale, je-li zaplevelená plocha větší, než je obvyklé! V takovém případě je nutné nejprve plevel zlikvidovat pomocí speciálních chemických přípravků.
Do provzdušněného či posečeného porostu lépe proniká hnojivo. A právě výběr hnojiva si na podzim zaslouží patřičnou pozornost – k zazimování trávníku se hodí především dlouhodobě působící minerální hnojiva s postupným uvolňováním živin a s vysokým obsahem draslíku, který pomůže zvýšit odolnost porostu vůči vymrznutí a dodá půdě dostatek živin pro jarní růst.
Také sekačka bude až do jara odpočívat. Napracovala se přes sezónu opravdu hodně, dejme jí proto, co jí patří. Pomocí škrabky z ní odstraňte veškerou zaschlou hlínu, trávu a listí. Veškeré kovové části sekačky vyčistěte tuhým kartáčem a naolejujte sprejem. Nezapomeňte dát svou sekačku co nejdříve na každoroční prohlídku do servisu. Vyhnete se tak jarnímu shonu.
Plánujete-li založit nový trávník, pak je právě podzim ta nejvhodnější doba připravit si pro něj podkladovou půdu. Vrstva půdy, z níž budou následně rostliny čerpat živiny, totiž přes zimu dostatečně slehne a vy můžete na jaře nový trávník s klidem zasít. Vybraný kus pozemku nejprve zorejte nebo alespoň do hloubky přeryjte, z půdy odstraňte kameny.
Nejvhodnější pro trávníky jsou hlinitopísčité, středně těžké půdy, které umožňují trávě dostatečně dýchat. Kyselost půdy by se měla pohybovat v rozmezí 5,5 – 6,5 pH. Čím kyselejší půda bude, tím je vyšší riziko výskytu nežádoucího plevele, kterému se v kyselejším prostředí velmi dobře daří. Pokud nemáme na pozemku takovou půdu, je potřeba ji upravit. Těžké půdy lze zlehčit přidáním písku a rašeliny. Lehké půdy ztížíme přidáním jílovité zeminy, drcené kompostové půdy nebo přidáním pilin.
Přes zimu si můžeme v klidu rozmyslet, jakou travní směs na jaře zasejeme.
GOLFOVÁ SMĚS = nejkvalitnější travní směs, vysoce zátěžová, dorůstá jen do výšky deseti centimetrů. Kvete velmi nízko. Špatně se rozmnožuje, proto je nutné ji častěji vysévat. Je poměrně náročná na údržbu, potřebuje často sekat (jednou až dvakrát týdně). Také je náročná na zavlažování, neboť více vysychá, a na pravidelné hnojení.
HŘIŠTNÍ SMĚS = dorůstá do výšky dvaceti centimetrů, velmi dobře snáší zátěž a není tak náročná jako směs golfová. Právě tato směs se nejčastěji používá u rodinných domů. Seká se asi jedenkrát za dva až tři týdny. Zalévá a hnojí se středně.
STANDARDNÍ SMĚS = dorůstá do třiceti centimetrů, snese zátěž, ale menší a ne na dlouhou dobu. Od této směsi nelze očekávat žádné zázraky tedy ani nijak hezkou trávu. Avšak není zvlášť náročná na údržbu: na sekání, zavlažování nebo hnojení.
PARKOVÁ SMĚS = hodí se na velké pozemky k chalupám, dorůstá do padesáti centimetrů výšky. Jde o kvetoucí louku včetně lučního kvítí. Nehodí se pro jakoukoliv zátěž. Seká se jen dvakrát až třikrát ročně.