Dospělé pokojové rostliny v dnešní době nejsou vůbec levné. Naštěstí se většinou snadno rozmnožují vegetativně. Stonkovými či listovými řízky můžeme získat mnoho kvalitních sazenic. A pak je přidat k těm, které už doma máme, nebo s nimi udělat radost členům rodiny a přátelům.

Kdy a jak?

Nejvhodnější dobou pro množení pokojových rostlin je právě jaro a počátek léta, kdy je dostatek světla a vyšší, ne však příliš vysoké teploty.

Rostliny množíme několika způsoby. Řízkováním, pomocí výběžků, odnoží nebo dělením trsů.

Řízkování

Tento způsob množení lze vyzkoušet téměř u všech pokojových rostlin. Liší se jen potřebnou teplotou. Zatímco například voděnka, scindapsus, pepřinec, břečťan, tlustice a další běžné sukulenty zakoření ochotně při pokojové teplotě, diefenbachie či kroton k tomu potřebují teplotu až 30 °C.

Řízky odebíráme z vrcholu rostliny se třemi až čtyřmi listy (či páry listů), těsně nad pupenem či v paždí listu. Můžeme také odlomit boční výhon a použít ho celý. Použijeme čistý, ostrý nůž či žiletku. Tupý nůž nebo nůžky pohmoždí pletiva řízku, který pak bude špatně nasávat vodu.

Spodní listy řízku odstraníme. Pak můžeme pokračovat dvěma způsoby. V prvním případě stonek vložíme do nádoby s vodou, kde záhy pustí kořínky a pak ho zasadíme.

Při druhém způsobu je možné řízek vložit přímo do substrátu. Jeho zakořenění popoženeme, když použijeme stimulátor. Nejprve holou spodní část stonku namočíme do vody. Poté ho vyjmeme a mokrou část posypeme práškovým stimulátorem. Stonek zasuneme do cca 3-5 cm hluboké jamky v lehkém substrátu. Ten k němu přitlačíme, aby přiléhal ze všech stran.

Zeminu pro pokojové rostliny lze vylehčit pískem, perlitem či vermikulitem, k dostání jsou i speciální substráty pro výsev a množení. Jsou chudé na živiny, nepodporují růst plísní a chorob, ale naopak podporují růst kořenů.

Řízek udržujeme v mírně vlhké zemině na rozptýleném světle, nikdy na přímém slunci. Substrát by rozhodně neměl být přemokřený.

Pokud řízek překryjeme průhledným plastovým víkem, sáčkem nebo bílou netkanou textilií, pak se zakořenění urychlí. Dbáme však na to, aby byl zajištěný přístup vzduchu. Až rostlinka zakoření a povyroste, občas „skleníček“ na chvíli odklopíme, aby se sazenička otužovala, a nakonec jej odstraníme zcela. Pelargónie a jiné rostliny milující suchý vzduch (jsou většinou chlupaté) nesnáší vlhkost, ty raději nezakrýváme.

Jakmile začne vrcholová část sazenice intenzivně růst, můžeme ji přesadit.

Pozor, řízky některých rostlin roní z řezu jedovatý latex. Proto je nejprve před dalším použitím ponoříme do vlažné vody, kde výron ustane.

Listové řízky

Existují pokojové rostliny, které dobře koření z listů. Týká se to především afrických fialek (Saintpaulia), begónií a sukulentů.

List fialky jednoduše odřízneme a zapíchneme do zeminy. Je radost pozorovat, jak se rychle ujímá. Zemina ale nesmí být převlhčená, protože list pak hnije. Fialky snášejí zakořeňování na plném slunci. Obdobně koření i begónie.

Sukulenty množíme jinak. Jejich lístky položíme na vlhký písek. Tam začnou záhy vyhánět mladé rostlinky a kořínky. Když jsou dost veliké, zasadíme je.

Množení výběžky

Hodně pokojových rostlin vytváří dlouhé šlahouny a výběžky, na nichž jsou malé rostlinky. Některé už mají kořeny, jiné jen listy. Ty můžeme od mateřské rostliny oddělit a přímo zasadit. Pokud nemají kořeny, ihned je vytvoří, ty s kořeny výborně rostou.

Mezi nejznámějšími pokojovky tvořící výběžky patří zelenec, lomikámen, tolmiea a sleziník.

Hřížení

Hřížením lze obvykle množit popínavé rostliny nebo rostliny rostoucí převisle. Na jaře připevníme převislý či popínavý výhon sponkou nebo kouskem drátu ke květináči, který je naplněný substrátem. Tímto způsobem je možné namnožit i více rostlin najednou.

Pro rychlejší zakořenění výhon ze spodní strany jemně nařízneme. Po zakořenění jej odřízneme od mateřské rostliny a tím jej osamostatníme. Tímto způsobem lze množit např. břečťan nebo filodendron.

Množení odnožemi

Kaktusy a bromélie často tvoří odnože. Mladé rostliny kolem mateřské, dobře vyzrálé odnože již mívají své kořínky. Opatrně je odtrhneme či odřízneme od původní rostliny a zasadíme. Většinou se hned ujmou a začne dobře růst.

Tímto způsobem množíme zejména broméliovité rostliny, u kterých mateřské rostliny po odkvětu likvidujeme. Taková rostlina již nikdy nevykvete. Z postranních odnoží však lze vypěstovat rostlinu novou.

Dělení trsů

Tato metoda se využívá nejčastěji na jaře při přesazování pokojových rostlin. Můžeme tak množit všechny rostliny, které tvoří husté trsy.

Rostlinu vyklepneme z květináče a roztrhneme na dvě či více částí. Každá nová rostlina by však měla mít dostatek listů a kvalitní kořenový systém. Pokud je kořenů méně, zakryjeme rostlinu na prvních pár týdnů sáčkem, aby lépe zakořenila.

Myslíte, že nedokážete namnožit fíkus? Ono to však také není těžké.

Oblíbených fíkusů je celá řada. Ačkoliv se jedná o dřeviny, můžeme nové rostliny celkem snadno vypěstovat i pomocí řízků. Stonek rozřežeme na krátké špalíky tak, aby každý měl ve svém středu jeden zdravý list.

Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, jenž podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Snadno zakoření i ve sklenici s vodou.