Na papežském koncilu se sešli všichni kardinálové s papežem. Papež si vzal slovo a řekl: “Vážení kardinálové. Kontaktovala mě firma xxx – Cola a nabídla naší církvi veliký sponzorský dar.” Kardinálové zajásají. “Má to ale jednu podmínku, musíme změnit slova “chléb náš vezdejší” na “xxx – Cola naše vezdejší.” A tak se vás ptám: Kdy nám končí smlouva s pekárnami?”
Tento vtip nám budiž tam nahoře odpuštěn, nicméně pravdou je, že hnědému nápoji charakteristické vůně a chuti holdují malí i velcí nejen v rodné zemi, ale od Nového Zélandu přes Kapské Město, v Orientu i v Evropě. A cenu té mateřské značky vyčíslili experti před léty na zhruba 70 miliard dolarů.
Úplně původní slavný nápoj Coca-Cola při svém vzniku obsahoval výtažky keře Erythoxylon coca (kokain), výtažky stromu Cola nitida (kofein) a víno. Vynalezl ho lékárník John S. Pemberton z Atlanty ve státě Georgia a na počátku 80. let 19. století uvedl na trh jako posilující nápoj nazvaný “Pembertonova koka, napomáhající trávení a stimulující nervovou soustavu”. Když v Atlantě začala prohibice, nahradil Pemberton víno sirupem. Nový nápoj nazval “Coca-Cola: nápoj abstinentů”.
Na počátku 20. století se rozšířily obavy z narkotických vlastností kokainu a ty pak vedly k zákazu používání výtažků z koky. Americká vláda se nakonec pokusila přinutit firmu Coca-Cola, aby změnila název tohoto nápoje. Po několika právních roztržkách se název podařilo zachovat především proto, že mezitím zcela zdomácněla. Kofein, který nahradil kokain, je součástí colových nápojů dodnes.
Ale Coca-Cola už samozřejmě dávno není na zeměkouli sama. Někdo rád Pepsi, další nedá dopustit například na višňovou colu a my Češi, ač škarohlídové předvídali opak, nezavrhneme naši Kofolu. Tento nápoj u nás vyvinutý před více než padesáti lety zaznamenává v posledních letech prudký vzestup na domácím trhu. A to ještě tuzemskou spotřebu Coca-Coly zvyšují zahraniční turisté; bez nich prý by se americká značka musela o prvenství v ČR značně obávat.
Kofolu původně vyvinul Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii. Sirup má poměrně bohaté složení – kromě jablečné šťávy a karamelu obsahuje také kofein, lékořici, koriandr, báze rybízu, višní, třešní, pomerančů apod.
Cola tedy v nejrůznějších podobách – pořádně oslazená či light teče po celé modré planetě a nebojí se ani míchání s dalšími – třeba alkoholickými nápoji. Jeden míchá colu s rumem (tedy pardon, tuzemákem), další s vodkou, třetí s červeným vínem…
A zdá se, že hnědý nápoj získává oblibu nejen u lidí. Nevěříte? Tak si představte, že norská rodina z Bergenu při kuchání ryb připravovaných k večeři našla v žaludku jedné tresky plechovku od coly. Ryba s ní evidentně nějakou dobu žila a nezdálo se, že by kvůli tomu měla výrazné problémy.