Jaro je tu, slunce konečně svítí, květiny pomalu rozkvétají… Člověka fascinuje probouzející se příroda, keře zlatého deště nebo první krokusy, které si hledají cestu ze studené země do tepla. Přečtěte si, co bychom měli udělat pro svou zahrádku.

Jarní čas nás volá k práci venku. Zeminu je třeba upravit, rozrýt a pohnojit. Co bychom tedy měli konkrétně udělat na své zahrádce?

Malý zahradní kalendář:

Když jaro zaťuká na dveře, pro nás zahradníky nastává doba, kdy je potřeba urychleně dokončit zimní řezy stromů, a to obzvláště průklesty ovocných druhů.

Nejvyšší čas je i pro ukončení vápnění trávníku. Vápněním neutralizujeme půdu a zabráníme tak růstu mechu v trávníkovém porostu.

Ovocná zahrada potřebuje na jaře především proklestit ovocné dřeviny, přestárlé a zahoustlé ovocné stromy. Odborníci zahrádkářům doporučují, aby dokončili řez angreštů a rybízů, ale s řezem mladých ovocných stromků by měli počkat na duben. Krátké a nedorostlé výhony maliníku a ostružiníku je třeba odstřihnout u země, ostatní zkrátit. Drobné ovoce potřebuje právě na začátku jara dostatek živin, nejlépe formou kompostu.

Pěstitelé vinné révy by měli do poloviny března ukončit řez a koncem měsíce tvarovat nadzemní části keřů. První jarní slunce je správným časem pro pěstování rychlené a rané zeleniny pod zakrytými záhony a ve sklenících zeleninových zahrad. Mezi řádky skleníkových salátů je dobré vysadit například ředkvičku, kterou zahrádkáři sklidí dříve, než samotné saláty vyrostou.

Směle se mohou pěstitelé pustit do volného výsevu otužilejších druhů, jako je mrkev, černý kořen, pažitka, petržel či špenát, šalotka a jarní česnek. Okrasná zahrada potřebuje po suché zimě především dobře zavlažit. Záhony volají po vyhrabání mechu a starého listí, mělkém prokypření a prosetém kompostu.

Rady a tipy pro záchranu zahrady:

1. Dřevěný popel proti plísním: Preventivně proti plísňovým chorobám a mšicím působí poprášení ohrožených rostlin dřevěným popelem nebo horninovou moučkou. (Nejlépe ráno na orosené rostliny.) Popel obsahuje vápno, a proto se nehodí pro vlhkomilné rostliny jako např. azalky a hortenzie.

2. Boj proti hrabošům: Hrabošům, velmi citlivým na hluk, se daří dobře hlavně v neobydlených zahradách. Kdo přijíždí jen o víkendu, může do země našikmo zahrabat láhve: do nich se chytá vítr a jeho svištění hraboše vyžene. Podobného účinku dosáhnete, když do země zapustíte železné tyče a často na ně klepete. Hluk hraboše vyplaší. Osvědčenou metodou je rovněž ucpání hraboších děr hadrem, pokapaným petrolejem. Nejspolehlivěji potom vyženou hraboše ze zahrady kočky.

3. Žlutá past: Žlutá barva přitahuje některé druhy listových mšic, molice, smutnice a jiné škůdce silněji než rostliny. Často pomáhá, když hned na jaře rozmístíte žluté pasti: žluté destičky, potřené klihem či olejem, nebo žlutě natřené misky s vodou. Na oleji nebo klihu škůdci zůstanou viset, ve vodě se zase utopí.

4. Červivé třešně: Aby třešně nečervivěly, pověste v polovině května (v okamžiku, kdy se třešně začínají barvit do žluta) na stromy pasti na vrtuli třešňovou. Také zde se jedná o žluté, klihem natřené desky. Na každý metr výšky stromu použijte dvě desky.

5. Hlemýždi mají rádi pivo: Hlemýždě přilákáte do pasti pivem: do země zahrabte zavařovací sklenice a zpolovice je naplňte pivem.

6. Pasti na vosy: Proti vosám zavěste na stromy láhve, ve kterých jste smíchali několik centimetrů piva s trochou octa. Nepoužívejte žádnou sladkou tekutinu: ta přiláká i včely!

7. Škvoři v jiřinách: Vyšší jiřiny často silně poškozují škvoři. Nejsnáze je zničíte pomocí pastí. K tomu poslouží květináče o průměru cca 10 cm, které nasadíte na kůly vedle jiřin. Vnitřek vyplňte dřevěnou vlnou, otvor ve dně zalepte.

8. Obtížní dřebčíci: Proti dřebčíkům je třeba půdu neustále prokypřovat motykou nebo mulčovat a hnojit výluhem z kopřiv.

9. Zakrývejte půdu: Když už nic jiného nepomáhá a vy musíte proti škůdcům použít insekticidy, zakryjte během postřiku zem pod rostlinami plastikovou fólií nebo starými novinami. Tak se postřik nedostane do půdy ani na jiné rostliny okolo.

10. Pravé padlí: Tato nejrozšířenější choroba růží se objevuje zvláště za vlhka na rostlinách, které rostou příliš blízko sebe nebo mají málo slunce, může ji však podpořit i velmi suchá půda. Proto je třeba zalévat ráno, aby listy mohly oschnout. Půdu lze udržet vlhkou pomocí mulčované vrstvy.