Není snad občana ČR, který by aspoň jednou v minulosti nenavštívil slovenské hlavní město. Není divu, Bratislava je nám blízká i tím, že byla téměř 70 let součástí společného státu – Československa. Nyní je svébytnou metropolí suverénní země, jež prošla od roku 1993 natolik radikálními proměnami, že ji sluší přívlastek “Krasavice na Dunaji” jako nikdy jindy v její předlouhé historii.

Kde začít s prohlídkou města?

V historickém jádru, které je městskou památkovou rezervací o rozloze necelých 50 ha, takže k jeho poznání stačí několik příjemných procházek. Nejlépe je vejít do této části města stylově gotickou Michalskou bránou ze 14. století, jež je jedinou dodnes zachovanou bránou dřívějšího městského opevnění. Poté můžete bez cíle bloudit úzkými uličkami a náměstími, které lemují převážně šlechtické paláce různých slohů. Nejkrásnějším z nich je bezpochyby rokokový palác knížete Grassalkoviče, dnes sídlo prezidenta. K paláci patří i rozlehlá francouzská zahrada. Neméně reprezentativní je impozantní Primaciálný palác ve stylu francouzského klasicismu. I když byl postavený jako zimní sídlo ostřihomského arcibiskupa, tak do světových dějin vešel tím, že v jeho Zrcadlovém sále v r. 1805 podepsali po bitvě u Slavkova tzv. Bratislavský mír mezi Napoleonem a rakouským císařem Františkem II.

Vše podstatné o historii města se dozvíte v Městském muzeu, sídlícím v hodnotném barokně-renesančním komplexu Staré radnice. Hlavním bratislavským svatostánkem je již výše zmiňovaný gotický dóm sv. Martina ze 1 . stol. Vrchol věže ve výšce 85 metrů zdobí zavěšená zvětšenina pozlacené kopie uherské královské koruny. Na levé straně presbytáře si můžete přečíst seznam všech korunovaných panovníků v dómu. Novorenesanci reprezentuje monumentální budova Slovenského národního divadla od proslulé rakouské stavební kanceláře Kellner + Helmer. Vysokou úroveň má zdejší operní soubor, který pravidelně obdivují i obyvatelé nedaleké Vídně.

Vzhůru na hrad!

Nejdůležitější stavbou ve městě je bezpochyby Bratislavský hrad, hrdě čnící na kopci nad městem. Bez jeho charakteristické siluety ve tvaru čtverce se čtyřmi věžemi si nelze Bratislavu ani představit. Na místě dnešního hradu stálo už v 9. století slovanské hradisko, o tři století později kamenný palác, který v 15. stol. natrvalo nahradil hrad. Ten v historii měnil několikrát svou podobu, především za panování Marie Terezie (1740 – 80) dostal reprezentační charakter. V r. 1811 vyhořel a pustnul. Až v letech 1953 – 68 po velkorysé přestavbě opět nabyl vzhled tereziánského hradu.

Na Bratislavském hradě stojí za to navštívit muzeum, kde jsou instalované historické expozice obsahující cenné památky slovenských národních dějin od počátku posoučasnost včetně vzácné numizmatické a archeologické části. Z hradní terasy vás uchvátí překrásný pohled na střechy staré části města i na supermoderní most SNP, hlavní symbol současné Bratislavy. Mimořádné inženýrské dílo z r. 1972 je dlouhé 432 m a 21 m široké. Unikátní funkci má téměř 90 m vysoký pylon, na němž je most zavěšen lany. Ve výšce 85 m je umístěna vyhlídková kavárna Bystrica, naskýtající neopakovatelné panoramatické výhledy nejen na celé město, ale i na rakouské a maďarské území.

Na závěr něco popít a pojíst…

Určitě byste si po zhlédnutí bratislavských pamětihodností neměli nechat ujít návštěvu některé z četných hospůdek, kde můžete ochutnat kapustnici a především národní jídlo brynzové halušky. K tradici Bratislavy patří také útulné vinárny – viechy, nabízející znalci oceňovaná odrůdová vína jako Ryzlink rýnský, Rulandské bílé nebo Müller Thurgau z nedaleké Malokarpatské vinařské oblasti.