Zatímco mládí zavádí do tradic Halloween, životem zkušenější generace inklinuje ke komornějším Dušičkám, které slavíme 2. listopadu. Tyto dva svátky však mají společný prvek a tím je prolínání světa zemřelých a živých. Vzpomínáme na své blízké, kteří už s námi nemohou být.

Svátek všech svatých o den dříve

Dušičky jsou úzce spjaté se svátkem Všech svatých, jenž se slaví 1. listopadu a připomíná všechny světce, tedy nejen ty, kteří byli oficiálně kanonizováni.

Datum Dušiček na 2. listopadu ustanovil v roce 998 clunyjský opat Odilo, který nařídil slavit památku všech věrných zemřelých. Zvyklost se rychle rozšířila ve Francii, Anglii a Německu a postupně ve 13. století se uchytila v celé církvi.

Oba svátky – Svátek Všech svatých i Dušičky – tak připomínají dokončení božského díla vzkříšení. Pro věřící představují tyto svátky vzpomínku na zesnulé, kteří ještě nedosáhli věčné blaženosti a jejichž duše pobývají v očistci.

Co se dělá v tyto dny?

Ke svátku zemřelých se od pradávna vztahovala řada lidových zvyků a pověr.

• V podvečer Dušiček se sešla celá rodina a naplnila lampu máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny.
• Blízcí lidé se večer napili studeného mléka, aby tím své duše ochladily.
• Na svátky Všech svatých a Dušiček se dříve doma peklo zvláštní pečivo zvané dušičky nebo kosti. Těmi byli obdarováni žebráci, pocestní a chudí lidé v obci.

Je libo Dušičky, nebo Halloween?

Průběh Dušiček má o poznání klidnější a duchovnější charakter nežli Halloween. Charakterizuje jej především uctění památky mrtvých – rozsvícením svíčky, položením věnce a řezaných květin na hrob, a především tichou vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi.

Ať už jste v letošním roce oslavili hlučnější Halloween, nebo klidnější Dušičky, přejeme vám, aby rozsvícené světlo svíček přineslo hřejivé teplo i do vašich domovů a srdcí.