Tato želatinová pochoutka vznikla v Německu, konkrétně v Bonnu, kde ji začala v roce 1922 vyrábět firma Haribo. Zakladatel firmy Hans Riegel se prý nechal inspirovat tančícími medvědy na poutích.
Sladký výrobek se stal brzy známým a začal být napodobován ostatními továrnami. Po medvídcích následovaly další tvary jako delfíni, žížaly a další. Do USA dorazila výroba medvídků v roce 1981.
Medvídci dnes mohou mít různé barvy, ale původně měli barvu červenou, zelenou, žlutou, bílou, růžovou a oranžovou. Podle průzkumů jsou však po celou dobu jejich výroby nejpopulárnější a nejoblíbenější ti červení.
Když se podíváme na složení této cukrovinky, jde o směs glukózy, cukru, želatiny, příchutí a barviv, přičemž barviva a aromata jsou dnes již nejvíce používána přírodní. Poté, co se smíchají tyto suroviny, se nechávají medvídci asi tři až pět dní zrát ve škrobových formách, pak jsou vyklopeni a na závěr se do nich přidá vosk pro větší lesk a hlavně proti slepení.
Výhodou gumových medvídků je absence tuku, na druhou stranu takový jeden sáček (225 g) může obsahovat až 40 kostek cukru! To znamená, že dítěti ve věku čtyři až šest let by stačilo sníst osm bonbonů, aby to vyčerpalo doporučenou dávku cukru na celý den. A to nevynahradí ani v želatině obsažený kolagen, který pomáhá kloubům, kostem, šlachám a svalům.
1 vanička měkkého tvarohu, 2 lžíce medu, 1 sáček gumových medvídků
Tvaroh promícháme s medem a vmícháme i gumové medvídky. Takto připravenou směs dáme do formiček na nanuky a necháme ztuhnout v mrazničce. Před podáváním přelijeme formičky horkou vodou, nanuky vytáhneme a ihned podáváme.