Pro většinu uchazečů o zaměstnání je životopis prvním kontaktem s potenciálním zaměstnavatelem. Jak udělat ten nejlepší dojem, aby curriculum vitae (neboli životopis) nezapadlo mezi konkurenční nabídkou?

Co do životopisu patří

Životopis by rozhodně neměl potenciálního zaměstnavatele unavit na první pohled. Proto nepište elaborát připomínající slohové cvičení, ale zvolte strukturovanou (dotazníkovou) formu.

Je nutné zmínit všechny důležité podrobnosti týkající se vašeho profesního života. Kromě jména, data narození a bydliště nezapomeňte uvést také kontaktní údaje (telefon, e-mail).

Ve druhé části týkající se studií začněte nejvyšším dosaženým vzděláním. Do CV (= životopisu) rozhodně neuvádějte základní školu, jestliže jste získali alespoň výuční list nebo maturitu. Uveďte roky studia, název instituce, obor studia, získaný titul nebo způsob zakončení.

Studující uvádějí obvykle předpokládané datum ukončení studia. Do této části uveďte také kurzy a školení, jichž jste se účastnili.

Chronologicky postupujte také v části třetí věnované profesním zkušenostem. Pokud je vaše profesní dráha dlouhá a pracovních pozic více, zaměřte se na posledních 10 až 15 let. Tyto informace mají pro personalisty i zaměstnavatele větší váhu.

Uveďte roky (v případě kratších pracovních pozic i měsíce), po jaké jste byli u daného zaměstnavatele v pracovním poměru, název zaměstnavatele a jeho adresu, dále pracovní pozici a stručně popište, čím jste se ve firmě zabývali.

V této části není třeba uvádět reference ani výši vašeho mzdového ohodnocení.

Poslední částí životopisu jsou takzvané další dovednosti. Sem uveďte své počítačové znalosti, znalosti cizích jazyků, zvláštní dovednosti, ale patří sem také druhy řidičských oprávnění.

Můžete zde zmínit vše, co by o vás měl budoucí zaměstnavatel vědět – jakých konferencí či stáží jste se účastnili, nebo jaké nezvyklé koníčky máte (např. sebevzdělávání, pomoc v charitativních organizacích, individuální či kolektivní sporty aj.).

Budoucí zaměstnavatel si o vás udělá obrázek také jako o člověku – zda jste extrovertní či introvertní typ, nedělá vám potíže spolupracovat v týmu, nebo zda máte naopak vůdčí schopnosti.

Většina personalistů i zaměstnanců preferuje životopisy s portrétovou fotografií. Není to sice nutností, ale pokud jste se odhodlali (nebo musíte-li) fotografii přiložit, pak rozhodně nepoužívejte fotografie pořízené v soukromí, na oslavách ani dovolených. Pokud nemáte aktuální pasovou fotografii, opět investujte do své budoucnosti a nechte se vyfotit profesionálem.

Na co pozor?

Jistě není třeba zdůrazňovat, jak moc záleží na gramatické a stylistické správnosti životopisu. Pokud není český jazyk vaší doménou, požádejte známé, ať si vaše CV přečtou, nebo sáhněte do peněženky a zaplaťte si profesionálního korektora.

Do životopisu nepište nic, co není založeno na pravdě. Vyhněte se také informacím, které nejsou pro daného zaměstnavatele důležité. Ucházíte-li se o místo úředníka, pak vaše nadřízené jistě nezajímají absolvované kurzy vaření.

Velkou výhodu představuje, jestliže do životopisu můžete uvést referenční osobu. Tou by však neměl být nikdo z vašich přátel ani příbuzných – jde o vaše nadřízené, klienty, případně profesory, kteří na vás mohou pět oslavné ódy.

Buďte originální

Zapomeňte na otřelé fráze, které popisují pracovní náplň v současném či bývalém zaměstnání. Nebojte se být konkrétní – podařila se vám obzvlášť nějaká zakázka, spolupracovali jste s klientem se „zvučným“ jménem nebo jste byli experty na komunikaci s cizojazyčnými zeměmi?

Pak byste to měli do svého životopisu rozhodně uvést. Nebojte se zdůraznit, jak velký tým lidí jste vedli, jak rychlého obratu se vám podařilo dosáhnout, o kolik procent jste zvedli prodeje. Personalistům tím o sobě řekne více, než když uvedete „práce v administrativě a péče o klienty“.