Banán, resp. rostlina banánovník, byl domestikován v jihovýchodní Asii, ale pochází nespíše z území dnešní Papuy-Nové Guineje, kde mohl růst již kolem roku 8000 př. n. l. První písemná zmínka o banánech je v buddhistických textech z let okolo 600 př. n. l. a Alexandr Veliký objevil chuť banánu v údolích Indie v roce 327 př. n. l.. První známý organizovaný banánový sad se objevil v Číně v roce 200 n.l., přičemž v roce 650 islámští dobyvatelé přinesli banán do Palestiny. Arabští kupci pak rozšířili banány po většině území Afriky.
Vůně, chuť a konzistence plodů je významně ovlivněna teplotou, při které banány dozrávají. Při nízkých teplotách totiž šednou a kazí se. Banány dodávané na trh mírného pásma (tedy i k nám) jsou sklízené tak, že dozrávají během dopravy. Snížení teploty během této doby zvyšuje životnost plodů, ale jak již bylo zmíněno výše, negativně ovlivňuje jejich kvalitu, proto při dopravě nikdy nebývají chlazeny pod 13,5 °C. Proto se také nedoporučuje ukládat nakoupené banány do lednice, protože jejich kvalita tím značně utrpí.
Zajímavostí je, jak se nechávají banány dozrávat. Tento proces probíhá v tzv. tlakových komorách, do kterých se celé nerozbalené kartony s banánovými plody umístí. V tlakové komoře dojde “k omačkání plodů” inertním plynem, čímž se nastartuje zrychlený proces zrání. Zralost banánů (v obchodech popř. skladech) se určuje speciální stupnicí dle podílu zahnědlých skvrn a ploch na slupce.
Banány odvodňují tělo a posilují náš imunitní systém. Jsou jsou bohaté na sacharidy, a proto jsou syté. Terapeuticky využitelnou účinnou látkou je draslík a sodík. Zatímco sodík váže vodu a zvyšuje krevní tlak, draslík vodu vyplavuje. Banány zbavují náš organismus jedovatých látek, léčí zanícené žaludeční sliznice a snižují hladinu cholesterolu. Rovněž pomáhají při poruchách spánku a uklidňují nervy. Dále je toto ovoce velmi bohaté na vitaminy A, C a vitaminy skupiny B.
Důležitý je zde správný odhad zralosti. Zelenožlutým banánům chybí jejich typická chuť a sladkost, naopak sytě žluté banány s prvními hnědými skvrnkami mohou začít rychle hnít. Pozor! Nikdy nedáváme banány do chladničky! Utrpí zde tepelný šok (viz předešlý text) a již nikdy správně nedozrají – jen hnědnou a měknou. Po oloupání je musíme rychle zkonzumovat, jinak se dužina zbarví dohněda a dojde k odbourání některých vitaminů.
Banány se jedí obvykle syrové – buď samostatně, nebo jako součást ovocných salátů. Dále je připravujeme jako dezert, pyré se smetanou nebo jogurtem, mléčné koktejly, pečené se skořicí, flambované (brandy či rumem), jako oblohu moučníků nebo pečené k masu.
Státy Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny exportují každý rok přes 1 milión tun banánů. Mezi nejhojněji pěstovaný kultivar banánu patří odrůda vzniklá zkřížením druhů Musa acuminata a Musa balbisiana. Tento vzniklý druh se však nemůže rozmnožovat semeny (pouze vegetativně), takže je velice náchylný k nemocem a různým plísním. Existují tedy dohady, zda banán přežije další roky…
Recept na banány v karamelu naleznete ZDE
Recept na domácí banánový puding máme ZDE
Recept na dezert banana split se zmrzlinou je ZDE
Recept na banánový koláč jsme pro vás sepsali ZDE
Recept na banánový mléčný koktejl se nachází ZDE
Recept na smažený banán v těstíčku přinášíme ZDE
Recept na pečený banán se zmrzlinou je ZDE
Recept na banánový chléb s ořechy se skrývá ZDE