Kuchyně severských zemí sice není tak proslulá jako například francouzská nebo italská, přesto se probojovala do celého světa. Nejvíce používanými surovinami jsou brambory a ryby. Brambory nejčastěji vařené ve slupce a oloupané těsně před podáním, často posypané koprem. To je vůbec nejoblíbenější koření.

Každá ze severských zemí má přes svou zdánlivou podobnost svůj ráz.

Švédské speciality

Švédská kuchyně nepatří zrovna mezi ty nejvyhledávanější, některé její lahůdky však ocení i ten nejmlsnější gurmán. Navíc je díky svému složení také velmi zdravá. Domácí suroviny, zejména zvěřina (los, srnčí, sob), jehněčí, mořské a sladkovodní ryby, zelenina, houby a jahody jsou základem lahodných pokrmů, kterými kromě labužníků nepohrdnou ani vyznavači zdravé výživy.

Bez pojmu švédský stůl si tuto kuchyni nelze dost dobře představit. Díky své mnohotvárnosti se uchytil po celém světě. A jak takové tradiční stolování smorgasbord ve Švédsku skutečně vypadá? Stoly se prohýbají pod mísami s nejrůznějšími variacemi lososa, slanečků, brambor, klobás, krevet, ovoce, sýrů, masa, zeleniny a paštik. Často nechybějí teplé pokrmy, jako jsou karbanátky (köttbular), vepřová pečeně a různé druhy nákypů. U stolu se nesedí, ale dobroty se obcházejí a každý si na svůj talíř naloží, na co má právě chuť. Na rozdíl od zvyklostí zavedených ve světě, kde se švédský stůl zejména uplatňuje v restauracích v době snídaně případně večeře, ve Švédsku bývá spojen s dobou oběda.

Hlavním jídlem pak pro Švédy bývá večeře, která začíná již v 18 hodin a mívá tři chody: předkrm, hlavní jídlo a dezert. Na pobřeží a v jeho okolí jsou pochopitelně nejčastěji upravovány ryby. Ke specialitám středního a severního Švédska patří například masové kuličky ze sobího masa s omáčkou z laponských bobulí s bramborem, losí pečeně s brusinkovým želé či sobí ragú.

Opravdovou specialitou švédské kuchyně jsou vaření raci. Raci jsou v této zemi tak oblíbení, že dokonce oslavují Den raků, který ve švédském kalendáři stojí na stejné úrovni jako Vánoce a oslavy letního slunovratu. Obdobně jako v jiné sváteční dny se pak scházejí rodiny nebo přátelé, aby si společně pochutnali na obrovských porcích raků uvařených v koprovém láku.

Finská kuchyně

Finská kuchyně se vyznačuje spojením západoevropských a východoevropských vlivů a nabízí četné místní a krajové speciality. Obyvatelé země tisíců jezer samozřejmě milují ryby. K nejoblíbenějším patří losos, pstruh, finská bílá ryba, ale i úhoř, štika, candát, maréna, okoun. Za absolutní specialitu jsou považovány vybrané druhy jiker a rovněž říční raci. Masové pokrmy s výjimkou sobího masa a zvěřiny jsou upravovány jako v Evropě, převažuje především francouzský vliv.

K finským specialitám patří například karjalanpaisti (karelská pečeně) – chutný pokrm z hovězího a vepřového masa s karotkou, poronkäristis (sobí guláš), poronpaisti (sobí pečeně). Lenkkimakkara je pečená stočená klobása, která se s oblibou připravuje v sauně, mustamakkara je krvavá tlačenka, podávaná s brusinkovým džemem. Kalakukko je trvanlivý pokrm, který si berou Finové na cesty. Je to ryba, někdy doplněná vepřovým masem, zapečená v žitném chlebovém těstě. Karjalan piirakat jsou karelské pirohy připravované ze žitné mouky s rýžovou nebo bramborovou náplní, podávají se teplé s vaječnou pomazánkou. Jako dezert se často předkládají jahody, borůvky a brusinky a moruška ostružiník, z něhož se také připravuje vynikající likér.

Co se jí v Dánsku?

Dánská kuchyně je také velmi dobrá, i když rovněž nepatří mezi nejproslulejší na světě. Dříve byla hodně oblíbená tradiční jídla (například brambory s masem, zelí), dnes však dánská kuchyně rovněž přebírá stále více mezinárodních rysů.

Tradičním dánským pokrmem nicméně zůstává tzv. smorrebrod, bohatě obložený sendvič. Je to většinou na dvě poloviny rozříznutý tmavý chléb s máslem. Mezi obě půlky se vkládá maso nebo dary moře, to vše je bohatě ozdobené zeleninou, vejci a dalšími přísadami.

Časté jsou také rybí pokrmy, což je vzhledem k poloze země pochopitelné. Skvělé jsou jedlé mušle a korýši. Vyhlášený je losos a makrela.

Čeští turisté jistě při návštěvě Dánska neodolají a okusí tamní pivo. Mezi Dány je hodně populární klasický ležák plzeňského typu, ale objednat si můžete i tmavá nebo speciální piva. Nejznámější značky jsou Tuborg, Faxe a samozřejmě Carlsberg. Teplým nápojům kraluje výtečná dánská káva.

Dobroty z Norska

Norská kuchyně se té ostatní severské také hodně podobá. Norové o sobě žertem říkají, že jedí pouze sekaná masa. Svědčil by pro to fakt, že nejtypičtějším norským jídlem jsou rybí karbanátky (fiskeboller nebo fiskekaker) a sekaná s kyselým zelím. Není to však pochopitelně zdaleka pravda. Na tabuli se objevuje spousta zeleniny, velmi často také ryby, zejména losos v nejrůznějších obměnách nebo marinovaný, vařený nebo uzený mořský pstruh.

Proslavené jsou rovněž norské sýry, zejména hnědý sýr brunost. Vyrábí se ze syrovátky, do které se přidává mléko nebo smetana. Tato směs se vaří tak dlouho, až se většina vody vypaří. Po dobu dlouhého vaření mléčný cukr zkaramelizuje a sýr je proto nahnědlý a nasládlý. Nemusí zrát jako jiné sýry a je mnohem trvanlivější. Hnědý sýr je typickým norským výrobkem a trh nabízí několik druhů. Geitost se vyrábí z kozího mléka a má formu válce, kterou se od jiných místních sýrů na první pohled odlišuje. Pro svou výraznou chuť a vysokou cenu však není nejoblíbenější. Tím je Gudbrandsdalsost, zkráceně G-35, protože má 35% tuku v sušině. Vyrábí se ze syrovátky z kravského mléka, do které se přidává mléko, smetana a kozí mléko. Krájí se na velmi tenké plátky kráječem na sýry, který je norským vynálezem. Nejlépe chutná na chlebu s máslem nebo i na suchém knäckebrödu. V ledničce vydrží až rok!

Norský salát

1 hrnek pečeného nebo vařeného masa (může být hovězí, jehněčí nebo vepřové), nakrájeného na tenoučké proužky, 1 hrnek šunky nakrájené na tenké proužky, 2 lžíce cibule nakrájené nadrobno, 6 lžic olivového oleje, 2 lžíce octa, 1/4 hrnku smetany nebo kysané smetany, 1 vejce uvařené natvrdo a nakrájené na plátky, 2 vařené červené řepy nakrájené na kolečka, pepř, nasekaná petrželka

V misce smícháme maso s cibulí. Ve sklenici ušleháme olej, petrželku, ocet a pepř, pomalu vmícháme smetanu a nalijeme na maso. Dobře promícháme, ozdobíme nakrájeným vejcem a červenou řepou a podáváme.

Švédské koule

500 g mletého masa, sůl a pepř podle chuti, 2 uvařené brambory, 75 g strouhanky, 200 ml mléka, 2 lžíce najemno posekané cibule, 1 vejce

Smícháme strouhanku s mlékem a necháme ji vsáknout. Brambory našťoucháme. Do mísy dáme maso, okořeníme ho a přidáme brambory. Přidáme namočenou strouhanku, cibuli a našlehané vejce. Vytvarujeme koule a osmažíme je na oleji dozlatova. Servírujeme s vařenými brambory, brusinkami a okurkou.

Bramborové placky Lefse

Na 20 ks placek: 1100 g moučných brambor s velkým obsahem škrobu, 110 g másla, 110 ml sladké plnotučné smetany (šlehačky), 1 a 1/2 lžíce cukru, 1 lžička soli, 340 ml polohrubé mouky (plus na vyvalování těsta), změklé máslo, cukr, mletá skořice

Uvařené brambory necháme vychladnout. Poté je rozmačkáme mačkadlem a vložíme do mísy. Dovnitř zašleháme máslo, smetanu, cukr a sůl. Nepřikryté vložíme do chladničky. Druhý den přidáme mouku a vypracujeme těsto. Těsto rozdělíme na 20 stejných dílků/kuliček a ty rozválíme na pomoučeném vále na tenké placky o průměru asi 30 cm. Mezitím rozehřejeme pánev a lefse nasucho z obou stran opékáme. Můžeme i několikrát otočit, aby dostaly správnou barvu. (Mají mít bubliny po celém povrchu, ale nesmí se spálit.) Podáme je potřené změklým máslem a přeložené na 1/4 nebo srolované. Můžeme též ochutit nasladko cukrem a mletou skořicí.

Rybí polévka

1 kg bílé ryby, 1 cibule, 1 malá mrkev, nasekané stonky petržele, 1 lžíce celého bílého pepře, 2 lžíce soli, 2 litry vody, 60 g másla, 1/2 šálku mouky, 3 dl šlehačky, 3 lžíce vinného octa, 1 lžíce cukru, sůl, pepř, 1/2 pórku, 300 g konzervovaného rybího masa ve vlastní šťávě, 1 dl kysané smetany, petrželka

Bílou rybu, oloupanou cibuli, mrkvičku, petržel, bílý pepř, sůl a vodu dáme do hrnce a přivedeme k varu. Vaříme 30 minut, potom oheň zmírníme. Mrkev vyjmeme a pokrájíme. Maso zbavíme kostiček a dáme stranou. Z másla a mouky uděláme jíšku a polévku zahustíme. Přidáme šlehačku, vinný ocet, cukr, sůl a pepř. Poté na mírném ohni vaříme 15 minut. Vrátíme zpět mrkev, přidáme pokrájený pórek a vaříme dalších 5 minut. Nakonec vložíme kousky rybího masa z konzervy a vývaru. Před servírováním ozdobíme kysanou smetanou a posypeme petrželkou.