Plasty jsou v dnešní době nejvíce používanými materiály pro balení potravin a výrobu nejrůznějšího nádobí a náčiní, které se používá jak v potravinářském průmyslu, tak i v domácnostech. Plasty však mohou také zároveň být potenciálním zdrojem uvolňování chemikálií do potravin, i když obvykle nehrozí akutní otravy se smrtelnými důsledky. To je důvod, proč si ne zcela jasně uvědomujeme skutečný příspěvek plastů k reálné kontaminaci potravin. Je pravda, že složky plastů nepůsobí tak jako pesticidy nebo jiné vysoce bioaktivní látky a poškození lidského zdraví v důsledku jejich akutní toxicity je málo pravděpodobné.
Plasty však mohou způsobovat chronické efekty jako výsledek opakovaných požití velkého počtu malých dávek, přičemž žádná z nich sama o sobě neznamená akutní nebezpečí; v dlouhém časovém intervalu však mají kumulativní toxický efekt. Plasty a výrobky z nich mohou působit jaké “zásobárna” organických (někdy také anorganických) sloučenin, které během své životnosti uvolňují do prostředí – tedy potravin – s nimiž jsou ve styku.
Kovy a slitiny jsou používány jak pro výrobu nádobí, tak zejména pro výrobu balicích fólií pro potravinářské účely. Slitiny kovů jsou složeny ze dvou a více kovových prvků. Při styku předmětů běžného užívání vyrobených z kovů a slitin, nejsou-li tyto kryty zdravotně nezávadnou povrchovou úpravou (lakem, plastem atd.), existuje riziko kontaminace potravin kovovými ionty.
Všechny výše uvedené materiály jsou anorganického původu, nebezpečí kontaminace potravin je možné zejména těžkými kovy (jako např. olovem, kadmiem, rtutí, arzénem).
Pryž je zvulkanizovaná kaučuková směs nebo zvulkanizovaný přírodní nebo syntetický kaučuk. Příroční kaučuk se získává z latexu kaučukodárných rostlin, syntetický kaučuk se vyrábí polymerací a polykondenzací za použití monomerů a dalších organických nízkomolekulárních látek.
Elastomery a pryž jsou materiály, z nichž se vyrábí zejména těsnění pro strojní zařízení v potravinářství, pro kuchyňské spotřebiče pro domácnost, potravinářské hadice. Významné a z hlediska zdravotní nezávadnosti náročné použití těchto materiálů je pro výrobu saviček a sosáků pro kojence, které přicházejí do styku s dětskou stravou a dětskými ústy. Riziko kontaminace je zde obdobné jako u plastů.
Pro výrobu předmětů běžného užívání pro styk s potravinami se často využívá i přírodní materiál.
Dřevo musí být z nejedovatých dřevin, bez kazů, zbytků kůry a výronů pryskyřic, s hladkým nepopraskaným povrchem. Tyto materiály nesmějí vykazovat známky napadení škůdci nebo mikroorganismy, zejména mikroskopickými vláknitými houbami. Dřevěné výrobky mohou být povrchově upraveny zdravotně nezávadnými laky a nátěrovými hmotami.
Korek je kůra, která nepravidelně pokrývá části kmene dubu korkového a používá se k výrobě zátek na nápoje a tekuté potraviny (dále jako izolační hmota). Pro ošetření se obvykle používají chemikálie, jako např. oxid siřičitý, kyselina benzoová a její soli, formaldehyd, hexamethylentetraamin, polyethylenoxid, které mohou kontaminovat potraviny.
Papír jsou ve své podstatě jemná, většinou rostlinná vlákna, zplstěná, slepená a usušená do tuhé vrstvy, zválcovaná či uhlazená.
Jakost a zdravotní nezávadnost a tím i použití papíru určuje použitá surovina a použité papírenské přísady. Kontaminace potravin může pocházet ze základní suroviny, např. jsou-li k přírodním celulózovým vláknům přidávána regenerovaná vlákna z výroby a zpracování papíru, kartónu a lepenky, ale zejména je-li použit sběrový papír (těžké kovy, estery kyseliny ftalové, optická zjasňovadla apod.).
JUDr. Ida Rozová,
Občanské sdružení spotřebitelů TEST
www.dtest.cz