Plzák španělský pochází z Pyrenejského poloostrova (západní Francie a Anglie). U nás byl poprvé zaznamenán v roce 1991 a od té doby se stále šíří. Vyznačuje se obrovskou chutí k jídlu (dospělý slimák je schopen za sezonu sníst až kilogram rostlinné stravy), hnědo-oranžovou barvou a velkou produkcí slizu, díky které se může pohybovat i při minimální vlhkosti.
Protože plzáci mají nejraději vlhko, musíme jim ho omezit. Rostliny tedy zaléváme přímo ke kořenům (můžeme například k rostlině zasadit obrácenou PET lahev s uřízlým dnem a zalévat přímo do ní). Plzáci mají dále rádi kompost, a proto bychom jej měli mít co nejdále od záhonů. Plzáci se také rádi stahují do různých úkrytů ze dřeva nebo kupek sena, proto vše podobné ze zahrady odstraníme.
Pro plzáky jsou nepřekonatelné například zapuštěné plechy s okrajem zahnutým směrem ven, vysoké alespoň 15 cm. Rovněž tak nepřelezou přes drsný a suchý povrch, tudíž na okraj záhonu navrstvíme například rozdrcené vaječné skořápky, skořápky z ořechů, jehličí, piliny, popel, hrubý písek, slámu nebo vápno. Vyzkoušet můžeme také kávový lógr, při jehož pozření se plzáci otráví.
Další zábranou pro slimáky jsou rostliny, které jim nevoní. Měli bychom tedy na okraje záhonů vyzkoušet vysázet například levanduli, šalvěj, tymián, kopr, česnek, měsíček, pelyněk, petržel, nebo třeba kostival, chrpu, hortenzii či pivoňku. Pokud je již nestihneme vysadit, alespoň tyto rostliny nadrobno nastříháme a opět z nich uděláme zábranu na kraj záhonu.
Nejlepší je vyrazit na slimáky ráno nebo po dešti, kdy je jich na zahradě nejvíc. Sbíráme je do nádoby a poté je co nejrychleji usmrtíme vařicí vodou. Někdo plzáky solí, ale to jim přináší pomalou a bolestivou smrt. Ve vodě se brzy rozloží a poté je vylijeme na kompost.
Jedním z nejlepších lákadel na slimáky je pivo. Do země proto zapustíme nádoby, do nichž pivo nalijeme.Hladina piva ale musí být dostatečně hluboko, aby se plzáci jen nepřišli napít. Osvědčené jsou například PET lahve, u nichž vystřihneme 3 až 4 okénka. Stříháme pouze spodní a boční strany okénka, okénko tedy celé neodstřihneme, nýbrž nám zůstane u horní strany a vytvoří tak jakousi stříšku. Vrchní hranu přehneme několikrát tak, aby se okénko nezavíralo a stříška trčela šikmo nad otvorem. Tuto pivní past zapustíme do záhonu a z poloviny napustíme pivem. V pivu utopené plzáky již nemusíme dále usmrcovat.
Jedním z nejlepších způsobů, jak se plzáků zbavit, je nalákat do zahrady jejich přirozené nepřátele – jsou to například ježci, ropuchy, ještěrky, skokani a střevlíci, ale pochutnají si na nich i rejsci, slepýši. Přilákat je můžeme malým rybníčkem, úkryty ze dřeva a kamení, živými ploty či křovinami. Také slepice a kachny plzáky rády vyhledají a sezobnou.
Chytrá hlístice je parazit velký zhruba 1 mm, který vyhledá slimáky a pronikne do nich dýchacími otvory. Uvnitř vyvrhne bakterii, která se rozmnoží a spolu s hlísticemi slimáka usmrtí. Hlístice se aplikují postřikem na provlhčenou půdu.
Na chemické přípravky bychom si měli dát pozor. Kromě slimáků totiž mohou uškodit nejen rostlinám a zelenině, ale i dalším živočichům. Ohrožují tak i naše domácí zvířata, včely, žížaly apod. Lepší variantou jsou přípravky na bázi metaldehydu, zaměřené přímo na plže, kteří po požití takového přípravku dehydratují. Také přípravky na bázi sloučeniny železa a fosforu by měly být pro ostatní zvířata neškodné, přitom jsou účinné.