Vášniví zahrádkáři vám jistě řeknou, že bez skleníku či fóliovníku by to nebylo na zahrádce to pravé ořechové. Ale jak ho vybrat, kam přesně ho na zahradě postavit a kdy v něm začít pěstovat zeleninu či květiny?

Do království zahrádkářů patří jednoduché zařízení, které umí povytáhnout ze semínek něžné stonky a lístečky budoucí úrody či dokáže prodloužit sezónu hluboko do podzimu a ochránit tak choulostivé rostliny před venkovním mrazem. Tento pomocník se jmenuje skleník nebo fóliovník.

Jak skleník postavit?

Při výstavbě se doporučuje směrovat hřeben skleníku od severu k jihu. To proto, že v dopoledních hodinách se může slunce opírat do jeho delší strany z východu, zatímco přes poledne, kdy je svit nejintenzivnější, ho ozařuje na té nejmenší ploše. A odpoledne se opět může opřít do skleníku z boku na západní straně.

Pořídit si můžete rovněž skleník sloužící jako přístavek k domu. Teplo, které zeď nakumuluje během dne, vytápí prostor přes noc.

Jak již bylo řečeno, nejlépe však využije celodenní sluneční svit samostatně stojící skleněný domeček, který nic nestíní. Kostra skleníku bývá zhotovena z profilového plechu v pozinkované nebo lakované úpravě. Jako výplň se používá klasické sklo o síle 4 mm a dutinkový polykarbonát v nejčastější tlouštce tloušťce 4 mm. Způsob uchycení skel i polykarbonátu ke konstrukci není u všech výrobců stejný, proto bychom si měli být jisti, že systém zvládneme, a pokud ne, zavolat odborníka.

Většina skleníků se neobejde bez vybudování základů. U lehkých skleníků s výplněmi z polykarbonátu je výrobce někdy nevyžaduje. Značnou pozornost věnujeme dveřím – měli bychom do nich být schopni vejít bez zbytečného hrbení. Důležitý je rovněž počet oken. Okénka jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly. V parném létě je totiž nezbytné skleníky pravidelně větrat.

Fóliovníky = od 1 do 5 let

Moderní fóliovníky nám poslouží stejně dobře jako klasický skleník, jejich stavba je ale výrazně jednodušší. Liší se podle velikosti a konstrukce. Dost ovšem záleží na kvalitě použité fólie. Ta rozhodne, jak často ji budeme muset obnovovat. Pokud zvolíme jen obyčejnou, silnou kolem 0,1 mm, vydrží jedinou sezónu. O něco silnější fólie, které už bývají chráněny proti působení UV záření, mají životnost dva roky. Další moderní typ představují kašírované fólie, jejichž životnost je minimálně pětiletá. Díky výztužné mřížce mají výrazně vyšší mechanickou pevnost než běžné fólie.

Konstrukce se staví nejčastěji z pozinkovaných profilů, které se spojují pozinkovanými kovovými úhelníky, což zjednodušuje montáž. Konstrukce může být také dřevěná. Prakticky neomezenou životnost bez údržby pak zajistí fóliovník z hliníku.

Menší fóliovníky nepotřebují žádné velké základy na rozdíl od skleníků žádné velké základy, trubky stačí zabetonovat do země. Jejich počet se odvíjí od velikosti konstrukce. Menší fóliovník hliníkové konstrukce se dá lehce přenášet, tím pádem ho můžeme na zimu celý uložit.

Začínáme s výsadbou!

S výsadbou se obvykle začíná ve druhé půlce března, ale ti největší nedočkavci mohou začít s předpěstováváním zeleniny i dříve. Do skleníku nebo fóliovníku můžeme začít vysévat rané kedlubny, kapustu, rané zelí, salát k rychlení, květák a celer. Pokud máme možnost skleník alespoň trochu vytápět, můžeme jeho záhonky začít osazovat prvními saláty a ředkvičkami z dříve připravené výsadby.

Také můžeme začít s výsevem prvních letniček, kterým nevadí chladnější prostředí. Vhodné jsou například máky či měsíčky. Až se trochu oteplí, přidáme k nim i astry, petúnie, letní karafiáty a afrikány.