Hromnice je lidové označení svátku, který slavíme 2. února a jemuž v oficiálním křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu. V lidovém křesťanství jsou pak Hromnice vlastně již takovou oslavou nadcházejícího jara, což dokumentují rovněž naše známé české pranostiky.

Odkud pochází název Hromnice?

Název tohoto svátku napovídá o tom, že byl spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, jež se v tento den provádí. Zapálené vysvěcené hromničky se pak během bouřek dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost.

České pranostiky a Hromnice

K Hromnicím se v českém prostředí váže asi nejvíce pranostik (kolem čtyřiceti). Nejznámější z nich jsou: “Na Hromnice o hodinu více” a “Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.”

Z dalších pak vybíráme tyto:
“Na Hromnice kalužky – budou jabka i hrušky.”
“Na Hromnice zimy polovice.”
“Pakli sněží nebo hřímá, jaro jistě vblízku dlívá.”
“Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.”
“Je-li na Hromnice světlý den, bude konopě i len.”
“Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.”
“Na Hromnice – chumelice, netrvá pak zima více.”

Křesťanský význam svátku

Jak již bylo v úvodu řečeno, Hromnicím v oficiálním křesťanství odpovídá svátek “Uvedení Páně do chrámu”. Tento svátek připomíná totiž událost z evangelií, kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkala s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“. A právě od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši jako o světle pochází výše uvedený zvyk svěcení svíček hromniček.

Zdroj informací: www.wikipedia.cz