Ke zcela náhodnému objevu malého ostrůvku došlo roku 1722 uprostřed vod Tichého oceánu, kdy jej objevila holandská výprava mořeplavců vedená Jakobem Roggeveenem. Dodnes je však Velikonoční ostrov obestřen tajemstvím.

Proč se jmenuje Velikonoční?

Název Velikonoční ostrov pro objevenou pevninu uprostřed tichomořských vln byl inspirován momentálním časovým údajem – velikonočním datem. Vžil se natolik, že se překládá do všech jazyků světa, přestože si ho domorodí obyvatelé již sami pojmenovali. Nazvali jej Rapa Nui neboli Velká země.

Kromě tohoto označení však vystihuje smýšlení obyvatel tohoto ostrůvku možná lépe i procítěněji jméno Te Pito o Te Henua, což v překladu znamená Pupek světa. Tento název je pochopitelný i pro cestovatele, když tento polynéský ostrov spatří. Pupek světa, na kterém vznikla jedna z nejpodivnějších kultur této planety, ostrov bičovaný větry a vodami Tichého oceánu.

Rapa Nui – Velikonoční ostrov se zdá být pevninou jednoho prapodivného chaosu. Tento zmatek ještě více posílil příjezd prvních evropských mořeplavců. Ostrov byl postupně zabírán na různě dlouhá období do nadvlády různých zemí, včetně Francie, Peru či Španělska. Roku 1988 se stal součástí Chile, ke které patří doposud.

Sochy moai na terasách ahu

Kamenná díla Velikonočního polynéského ostrova, moai, vzbuzují ještě dnes dohady. Monumentální figury stály na kamenných terasách zvaných ahu. Existují i domněnky, že měly vztah ke kultu ptáků. Možná, že byly jakousi pomůckou k recitování dlouhých textů, například dějin stvoření nebo vedení seznamu zabitých. Na ostrově vyvinuli dosud nerozluštěné obrázkové písmo obsahující asi 500 znaků.

Sochy s největší pravděpodobností vznikly v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku. Jedna nedokončená a neoddělená od skalního masivu doposud v lomu zůstala. Ostrované postavili na kamenné plošiny zvané ahu na 300 monumentálních soch. Další sochy moai však zůstaly v lomu Rano Raraku nebo na trase k určenému ahu a byly vztyčeny až během minulého století. Není jednoduché určit, co tyto sochy vlastně vyjadřují. Jsou to figury neobvyklého tvaru, jakési busty bez končetin, se zvláštní pokrývkou hlavy z rudého materiálu, která se nazývá pukao.

Pavel Pavel sochy rozchodil!

Velikonoční ostrov je stále zahalen mnoha tajemstvími, která čekají na svá odhalení. Nejpochopitelnějším vysvětlením, jak se na osamocený ostrov vzdálený od nejbližšího obydleného místa 1900 km dostali první lidé, je hypotéza o migrační vlně zhruba kolem roku 400 n. l. Dá se předpokládat, že původní obyvatelé byli polynéského původu, čemuž odpovídá i podobnost původního dorozumívacího jazyka.

Proč vlastně byly tyto objekty vytvořeny? Proč stojí všechny figury, kromě jedné, čelem do vnitrozemí? Velkou neznámou zůstával po dlouhá léta způsob přepravy soch moai z lomu Rano Rakaku na kamenné plošiny ahu v podmínkách, které na ostrově jsou.

Toto rozlouskl až český rodák Ing. Pavel Pavel, který se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově. Zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Postavil několik modelů na ověření svých úvah. V roce 1981 vyrobil s přáteli 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob.

V roce 1986 jej norský dobrodruh Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde Pavel Pavel experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí.