Stejně jako mnoho dnešních velkých vynálezů, také mikrovlnná trouba byla vedlejším produktem jiného výzkumu. V tomto případě se jednalo o magnetron, mikrovlnný zdroj britských radarů za II. světové války. Někdy kolem roku 1946 se Dr. Percy Spencer zabýval výzkumem souvisejícím s radarem. Přitom zpozoroval cosi neobvyklého – v kapse se mu rozehřálo cukroví. To přimělo Spencera k dalšímu experimentu. Poblíž magnetronu umístil kukuřici a s nadšením vynálezce pozoroval, jak puká, praská a “střílí” po celé laboratoři. Spencerův obličej se rozzářil logickým závěrem: Rozehřáté cukroví i popraskaná kukuřice jsou následky mikrovlnné energie. Což tímto způsobem ohřívat i ostatní potraviny?
1. K zachování více minerálů a vitamínů, a to díky principům mikrovlnného vaření – vystačíme s minimem vody a v potravinách tak zůstane zachován velký podíl hotových látek (minerálů a vitamínů), které se ve vodě běžně rozpouštějí.
2. Pokrmy v ní připravené obsahují méně tuků – při vaření se obejdeme takřka bez použití tuků.
3. Máme díky ní více volného času – díky mikrovlnné troubě se podstatně zkrátí doba přípravy pokrmů.
4. Má více funkcí – některé modely se svým vybavením a možnostmi vyrovnají klasickým troubám, které dokonce mohou postupně nahradit. Už dnes si můžeme koupit troubu, která kromě ohřevu umožní zapékat, grilovat, rozmrazovat nebo třeba dlouhodobě udržovat jídlo teplé. Vzácné nejsou ani kombinace mikrovlnných a horkovzdušných trub nebo pečení v páře.
Mikrovlny jsou jednou z forem elektromagnetické energie. Podobně jako světelné nebo rozhlasové vlny zaujímají část elektromagnetického spektra.
Každá mikrovlnná trouba obsahuje již v úvodu zmíněný magnetron – speciální elektronku, v níž magnetická a elektrická pole působí na elektrony tak, aby produkovala záření v mikrovlnném spektru okolo 2450 MHz.
Vysokofrekvenční elektromagnetické vlnění má schopnost pronikat takovými materiály, jako jsou například plasty, sklo, keramika a papír, a přímo tak ohřívat potraviny v těchto materiálech. Pozor však na kovové materiály, od těch se mikrovlny odrážejí. Organické molekuly, ze kterých se potraviny skládají, se při stimulaci mikrovlnným vlněním rychle rozkmitají, při pohybu vzniká tření a při tření teplo. Okolí z anorganických molekul naopak zůstává chladné, respektive ohřeje se pouze díky absorpci tepla z ohřívaných potravin.
Hlavně na to, co od mikrovlnné trouby očekáváte a k čemu a nakolik ji budete využívat. Hodně se mikrovlnné trouby využívají pouze na rozmrazování nebo k ohřevu hotových jídel. Je třeba si uvědomit, kam mikrovlnku umístíte, zda bude volně stojící, nebo zabudovaná třeba v kuchyňské lince. Z důvodů relativně vyšší energetické náročnosti se doporučuje samostatná elektrická zásuvka. V úvahu též musíme vzít hmotnost vybrané mikrovlnky, to v případě, že chceme umístit mikrovlnnou troubu např. na polici či jinak zavěsit.
Levnější a jednodušší přístroje mají ovládání mechanické. Požadované funkce, jako je doba a výkon ohřevu, si na nich sami volíme pomocí otočných knoflíků. U cenově náročnějších přístrojů je ovládání digitální, které znamená, že programování se volí pomocí tlačítek a displeje. U konstrukce a designu je třeba se zaměřit především na vnitřek trouby – zda je nerezový nebo smaltovaný a zda je přístroj uvnitř osvětlený. Dále nás zajímá, jaký průměr má otočný talíř a je-li výsuvný, nebo dokonce i patrový pro ohřev dvou talířů najednou. Vybrat si můžete i z několika tvarů a rozměrů.
Mikrovlnné trouby se vyrábějí jak volně stojící, tak vestavné. Společným rysem je, že kolem sebe vyžadují dostatečné odvětrání, proto se k vestavným mikrovlnkám dokupují tzv. rámečky, které zajistí, aby kolem sebe měla trouba dostatečný odvětrávací prostor. Další věcí, kterou bychom měli při nákupu zvážit, je otevírání dvířek. Některé mikrovlnky se totiž otevírají výklopným způsobem, takže dvířka tvoří podložku pro talíř.