Zdravý životní styl
Rozinky prospívají zubům i dásním
Rozinky prospívají zubům i dásním
První doložené záznamy o konzumaci rozinek jsou přes 4 000 let staré. Rozinky byly oblíbenou pochoutkou již ve starověké Persii, Mezopotámii, Egyptě, Řecku a Římě.
Rozinky nebo hrozinky?
České slovo rozinka pochází z němčiny Rosine, kam přešlo z francouzského raisin, což znamená (suchý) hrozen. Název hrozinky vznikl přikloněním ke slovu hrozen. Podle současných pravidel pravopisu jsou však obě možnosti (rozinky i hrozinky) pravopisně správné.
Jak vzniká rozinka?
Rozinky jsou sušené plody vinné révy. Rozinky se vyrábí z velmi sladkých hroznů, proto se na jejich výrobu specializují především země s teplým klimatem kolem Středozemního moře. Významnými vývozci jsou pak také Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická republika, Argentina, Chile a Kalifornie.
Tradiční způsob výroby rozinek probíhá sušením hroznů na přímém slunci. Dnes se však využívá pro dehydrataci plodů vinné révy rovněž účinků horkého vzduchu a ve finálním stádiu výroby jsou rozinky ošetřeny oxidem siřičitým, který brání oxidaci plodů a předčasné ztrátě barvy. Na to však mohou být někteří jedinci (například astmatici) citliví, nejlepší je proto rozinky před konzumací propláchnout v horké vodě, popřípadě kupovat rozinky chemicky neošetřené (bio rozinky).
Druhy rozinek
Na trhu se vyskytují rozinky různých barev (černé, hnědé, červené, žluté, zelené) a velikostí, bez peciček i s pecičkami. Například Sultánky jsou obzvlášť sladké rozinky sušené z vinných odrůd s velkými, zpravidla žlutozelenými plody. Známé jsou také Korintky – tmavé malé rozinky bez peciček pěstované v Řecku.
Proč jsou rozinky zdravé?
Rozinky obsahují řadu cenných látek pro člověka. Ve srovnání s čerstvým ovoce jsou rozinky mnohem bohatším zdrojem minerálních látek a stopových prvků (draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, zinku, železa a bóru), rovněž tak vitamínů A, C a E. U rozinek byl také zjištěn významný obsah fytonutrientů, což jsou účinné antioxidanty rostlinného původu, schopné snížit riziko některých onemocnění spojených se stárnutím. U rozinek byla pomocí metody pro stanovení míry účinnosti antioxidantů zjištěna výrazně vyšší hodnota tzv. antioxidační kapacity ve srovnání s pomeranči či brokolicí.
V rozinkách byl objeven také inulin, který představuje zdroj živin pro příznivou střevní bakteriální mikrofóru a vytváří tím vhodné podmínky pro zdravý růst buněk tlustého střeva, což představuje účinnou prevenci proti nádorovým onemocněním.
Nejnovější výsledky výzkumů naznačují, že sladké a lepkavé rozinky neškodí zubům ani dásním, ale naopak prospívají jejich zdraví. V rozinkách bylo identifikováno pět fytochemikálií – antioxidantů rostlinného původu, včetně kyseliny oleanolové, jež podle laboratorních testů zpomaluje a zastavuje růst dvou druhů bakterií běžně se vyskytujících v ústech: Streptococcus mutans, způsobující zubní kaz a Porphyromonas gingivalis, vyvolávající onemocnění dásní. Fytocheminkálie zabraňují ulpívání bakterií na povrchu zubů a následné tvorbě zubního plaku, který je rizikový pro vznik zubního kazu.
Jak je můžeme jíst?
Mohou se jíst syrové, především však se používají při pečení či vaření. Rozinky se nejčastěji používají jako přídavek ke sladkým jídlům (obilné kaše, vločky, nákypy), při pečení (bábovky, mazance). Najdeme je v müsli, cereálních směsích, müsli tyčinkách. Jejich příjemné chuti se využívá při přípravě omáček, vzácně i úpravě ryb a masa. Rozinky jsou také výborné alternativní přírodní sladidlo.
Kupujeme rozinky
Při nákupu rozinek sledujte na obale datum spotřeby. Rozinky je nejvhodnější nakupovat vážené nebo balené do průhledných obalů, což nám umožní zkontrolovat jejich kvalitu. Proti nadměrnému vysychání rozinek je výhodné ukládat je do vzduchotěsných obalů a skladovat při nižších teplotách (klidně v ledničce). Pokud se rozinky skladují delší dobu a cukr uvnitř krystalizuje, není to problém. Krystalky se dají rozpustit krátkým ponořením rozinek do nějaké tekutiny (alkoholu, ovocné šťávy, mléka či horké vody).